Podpora vzdělávání zdravotníků z fondů EU

10. 6. 2011 8:34

Již rok může stát čerpat finance na podporu vzdělávání lékařského i nelékařského zdravotnického personálu. Zájem o akreditované vzdělávací akce však není ze strany managementu nemocnic ani samotných zdravotníků tak vysoký, jak ministerstvo zdravotnictví doufalo.

Projekty směřující k prohlubování znalostí lékařů a nelékařů financované z prostředků Evropského sociálního fondu (ESF) a vzdělávací akce s nimi spojené budou probíhat až do roku 2013. Na projekty bylo vyhrazeno přes 820 milionů korun a mělo by být celkem proškoleno více než 38 000 osob.

Rozhodně se však nedá říci, že by zájem předčil očekávání. Ministerstvo zdravotnictví a Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), který je generálním dodavatelem zajišťujícím většinu vzdělávacích akcí těchto projektů, si stěžují na malý zájem zdravotnických zařízení a jejich zaměstnanců o pořádané akce.

„Ne vždy se nám podařilo zrealizovat vše, co jsme si naplánovali. Především byl nízký zájem lékařů o nástavbové atestace, kde máme plánovaných až 417 a v tuto chvíli je obsazeno pouze 121. Máme zde připravené obory jako: neonatologie, intenzivní medicína, medicína dlouhodobé péče a spoustu jiných. Bohužel odpověď ze strany akreditovaných pracovišť a zdravotnických pracovníků není tak velká, jak jsme očekávali“, uvedla ředitelka IPVZ Mgr. Vendula Pírková.

Pro zlepšení situace a zvýšení zájmu zdravotníků i jejich zaměstnavatelů chce IPVZ po dohodě s ministerstvem diskutovat s odbornou veřejností, manažery zdravotnických zařízení a personalisty o tom, jaké aktivity jsou pro ně zajímavé a v čem konkrétně by chtěli své zaměstnance proškolit.

Peníze nejsou problém

Většina zdravotníků si vždy stěžovala na finanční náročnost povinného celoživotního vzdělávání. V případě těchto projektů je IPVZ schopen prostřednictvím ministerstva zdravotnictví zaměstnavatelům i samotným zdravotníkům kompenzovat možné finanční ztráty vyplývající z účasti na těchto vzdělávacích akcích.

Podle Pírkové mohou být kompenzovány všechny náklady až do výše trojnásobku minimální mzdy, tedy přibližně 24 000 korun hrubého.

„Například lékař, který je zařazen v certifikovaném kurzu intenzivní medicíny a je zaměstnancem akreditovaného zařízení, se může vzdělávat v rámci svého pracoviště a my můžeme přispět na jeho mzdu. Pokud je zaměstnancem jiného než akreditovaného pracoviště a musí na stáž dojíždět, tak jsme schopni všechny náklady, týkající se stážovaného, hradit až do výše 24 000 korun,“ demonstruje na konkrétním příkladu Pírková.

Investice do personálu se vyplatí

Podle Pírkové jsou u nás zaměstnavatelé zvyklí investovat spíše do přístrojového vybavení, než do personálu, přičemž i investice do vzdělávání se může zaměstnavatelům vyplatit.

„Vždycky se investovalo do přístrojů, což není samozřejmě špatné, ale žijeme v 21. století a musíme investovat i do personálu a jeho vzdělávání a jediné co zbývá, je využít prostředky, které máme k dispozici. Pak je zde i druhotná přidaná hodnota pro zaměstnavatele, a to možnost navýšení plateb od pojišťoven na tom, že zaměstnanci získají zvláštní odbornou způsobilost a zaměstnavatel může rozšířit spektrum poskytovaných služeb,“ argumentuje ředitelka IPVZ.

Zapomínat by se podle Venduly Pírkové nemělo ani na konečné spotřebitele zdravotní péče – pacienty, kteří mají oprávněný zájem na kvalitní a bezpečné zdravotní péči a očekávají od zdravotníků špičkové služby, dostatečné vědomosti, znalosti a kompetence.