21. století s sebou přineslo mnoho vědeckých a medicínských objevů. I ošetřovatelství, jakožto humanitní a společensky determinovaný obor, zaznamenalo v posledních letech velký rozvoj. Dochází k prudkému rozvoji zdravotnických oborů a medicíny, všeobecně je ve společnosti požadavek na vyšší vzdělanost, trendem je dosáhnout co možná nejvyššího vzdělání.
Implementuje se Evropská strategie WHO pro vzdělávání v regulovaných profesích i direktivy Evropského parlamentu a Rady pro všeobecné sestry a porodní asistentky.
Transformaci oboru, která spočívá v dvojkolejnosti až trojkolejnosti pregraduální přípravy, však ovlivňují tradice a historické zkušenosti.
Moderní ošetřovatelství klade na vykonavatele péče vyšší nároky v psychosociální oblasti, zároveň však dochází k prohloubení psychosociální nezralosti mládeže, u které se prodlužuje doba přípravy pro vstup na trh práce, což souvisí s demografickým vývojem populace. Sestry se musejí celoživotně vzdělávat, jsou veřejně činné a měly by co nejvíce podporovat pacienty, aby se aktivně zapojovali do zdravotní péče. Zároveň zajišťují co nejvyšší kvalitu péče, která musí být nejen efektivní, ale i hospodárná.
Současná zdravotní péče vyžaduje lidsky zralého, odborně erudovaného a vysoce kvalifikovaného pracovníka, schopného vypořádat se s vysokou psychofyzickou zátěží. Požadavky na poskytování ošetřovatelské péče neustále rostou a vyšší vzdělání se stává nutností. Vytvářejí se nové role a nové kompetence sester, které vyžadují i nový způsob jejich profesní přípravy.
SVVS sdružuje vysokoškolačky
Spolek vysokoškolsky vzdělaných sester (SVVS), který jsme založili na konci roku 2016, vznikl jako přirozené vyústění tehdejší situace. SVVS, jakožto jediná ryze sesterská organizace v ČR, je registrované, nepolitické, dobrovolné a neziskové sdružení vysokoškolsky vzdělaných sester a vysokoškolských studentů ošetřovatelství s vlastní právní subjektivitou. Organizace je určena všem vysokoškolsky vzdělaným sestrám působícím ve všech sférách zdravotní a sociální péče, včetně školství, a rovněž i vysokoškolským studentům ošetřovatelství.
Cílem je podporovat vysokoškolské vzdělávání sester a vědecký přístup k ošetřovatelství v České republice. SVVS usiluje o legislativní ukotvení kompetencí sester, které jsou provázány s úrovní vzdělání v ošetřovatelství a transformací role sester.
Věnuje se i kritické revizi stávajícího systému ošetřovatelské praxe, využívá výsledky výzkumů, spolupracuje s ostatními profesními organizacemi a zainteresovanými stranami v oblasti profesionální přípravy a v rámci poskytování zdravotních služeb.
Výzkumné aktivity, jimž se věnujeme, mapují názory laické i odborné veřejnosti na ošetřovatelství. Z našich dosavadních výsledků vyplývá, že společenský status sester ovlivňuje mnoho faktorů. Prestiž, tedy míra váženosti této profese, závisí na její celkové prezentaci. Dále u obyvatel České republiky záleží na tom, jak vnímají zdraví a nemoc, uniformu nebo kompetence. Co považují za adekvátní a co za neadekvátní pracovní podmínky, co pro ně znamená motivace.
Svoji roli hrají politika, národní povaha a mediální obraz sester. Záleží i na tom, jakým způsobem se sama odborná veřejnost vyjadřuje o ošetřovatelské péči.
Z výsledků našeho šetření vyplynulo, že lidé, které ošetřovala sestra, si mnohdy nebyli vědomi (21 %), že by se někdy setkali s ošetřovatelskou profesí. Pod pojmem všeobecná sestra si většina mužů vybaví osobu mající sexappeal (56 %) nebo osobu nosící archetypální uniformu – modré šaty, bílou zástěru a čepec (20 %). 90 % respondentů uvedlo, že se ošetřovatelství zaměřuje pouze na nemocné osoby, 1 % respondentů uvedlo, že se týká pouze zdravých osob a pouze 9 % respondentů si myslí, že se ošetřovatelství zaměřuje jak na zdravé, tak i na nemocné osoby. Z výsledků vyplynulo, že v očích laické veřejnosti není patrný vývoj, ke kterému v této profesi došlo, neboť jim ošetřovatelství připomíná spíše mateřskou péči než profesionální obor.
V porovnání s výsledky zahraničních studií na tom nejsme nejlépe. Například v Austrálii vysokoškolské vzdělávání sester pomáhá eliminovat syndrom vyhoření, v Thajsku proměnilo vztah k sestrám a ošetřovatelkám a zlepšilo jejich pracovní klima, v USA zase pomohlo vyřešit nedostatek sester. Studie z Velké Británie dokládá vazbu vyššího vzdělání na bezpečnost ošetřovatelské péče.
Zajímavé studie realizovali i Linda Aikenová et al., jež formulovali, že vzdělání sester má vliv na zdravotní stav pacientů.
Bylo například prokázáno, že 10% nárůst ve skladbě sester s bakalářským titulem byl spojen s 5% snížením úmrtnosti pacientů do 30 dnů od přijetí. Vědci dále spočítali, že nárůst pracovního zatížení sestry o jednoho pacienta zvyšuje pravděpodobnost úmrtí pacientů hospitalizovaných po běžných chirurgických zákrocích do 30 dní od přijetí o 7 %, každé 10% navýšení počtu sester s bakalářským titulem tuto pravděpodobnost však o 7 % snižuje. Bylo prokázáno, že každé 10% snížení počtu vzdělaných sester zvyšuje mortalitu pacientů o 11 % a snižuje hodnocení nemocnice pacienty. Dále bylo identifikováno, že náhradou jedné vzdělané sestry za zdravotnického asistenta při 25 pacientech se zvyšuje riziko úmrtnosti o 25 %. V roce 2016 Aiken, Sloane et al., ve spojitosti s výsledky spojenými s úmrtností, hodnocením pacientů a kvality poskytované péče v evropských zemích, zrealizovali průřezovou studii týkající se zručnosti sester. Přestože tyto studie nebyly zainteresovanými stranami v ČR vnímány jako opozice systému 4+1, snažíme se o jejich částečnou aplikaci i v českých podmínkách.
Stereotypní vnímání sester
Profese sestry opakovaně zaujímá 3. místo v šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (Sociologický ústav AV ČR, 2016) a 9. místo z 50 povolání. Prestiž povolání úzce souvisí se zmiňovaným mediálním obrazem sestry, který je často zkreslený a nevhodný.
V roce 2016 uvedlo 90 % respondentů, že pravidelně sleduje seriály s ošetřovatelskou tematikou, přičemž 85 % z nich tyto seriály považovalo za reálný obraz. To jen potvrzuje, že má společnost o profesi všeobecné sestry zkreslené představy a nevnímá šíři jejích kompetencí: činnost sestry podle laické veřejnosti spočívá v podávání léků a v asistenci.
Nejen u nás existuje stereotypní vnímání sester jako podřízených lékařské profesi s nedostatečnou autonomií. Právě autonomie má zásadní vliv na uspokojení z práce.
Proto by měly sestry jasně formulovat, co vlastně dělají. Je to i úkolem našeho výzkumu, v jehož designu v letošním roce pokračujeme. Plánujeme kroky, které přispějí k realistické prezentaci práce sester. Budeme cílit na laickou veřejnost, která nemá o profesi velké povědomí, a také na rodiče mladých lidí, kteří si budou svoji profesi teprve vybírat.
Transformace role sester
Kvalifikační vysokoškolské studium trvá v České republice tři roky a je spojeno se získáním titulu bakalář. Postkvalifikačním studiem se míní specializační studium, které trvá 2 roky a je zakončeno titulem magistr, přičemž sestra „bakalářka“ má shodné kompetence jako všeobecná sestra a sestra „magistra“ má stejné kompetence jako sestra specialistka. Základ je definován ve vyhlášce o činnostech NLZP - viz novela Vyhlášky 55/2011. Sestra je dle Směrnice ES 2013ES kompetentní samostatně stanovit potřebnou ošetřovatelskou péči, účinně spolupracovat s dalšími osobami ve zdravotnictví, motivovat jednotlivce, rodiny a skupiny k přijetí zdravého životního stylu, zahájit okamžitá opatření na záchranu života a provádět opatření v případě krizí či katastrof. Dále je kompetentní samostatně radit, dávat pokyny, zajišťovat a vyhodnocovat ošetřovatelskou péči a odborně komunikovat a spolupracovat s příslušníky jiných profesí ve zdravotnictví.
V západním světě je kvalifikovaná sestra registrovaná, má vysokoškolské vzdělání, je respektována především z pohledu jejích kompetencí i vzdělání. Je partnerem v poskytování zdravotní péče, přičemž její poznatky, námitky a doporučení, jež se týkají ošetřovatelské péče o pacienta, saturace jeho potřeb a poskytovaných ošetřovatelských intervencí, respektují všichni členové multidisciplinárního týmu. Sestra samostatně řídí ošetřovatelskou péči, je tedy zaměřena na péči a práci s pacientem, nikoliv na léčbu. Více se uplatňuje v roli edukátorky, komunikátorky, výzkumnice a navrhovatelky změn. Její práce vychází z EBN (Evidence Based Nursing), a proto se neobejde bez analytického uvažování a kritického myšlení. Aby dokázala udržet kvalitu péče, má zajištěnou supervizi. Zapracování po absolvování školy probíhá dlouhodobě a s pomocí intenzivní spolupráce se sestrou školitelkou – mentorkou. Zaměstnavatel dbá na dodržování pracovních podmínek, respektuje právo na nerušený odpočinek, určuje počet přesčasů. Jsou zajištěny pomůcky k polohování a manipulaci pacientů i podpora kvalitního pomocného personálu. Klade se velký důraz na udržení motivace, ale také na bezpečnost zaměstnanců a pacientů. Fyzické i psychické přetížení a následné plnění nemocenské může totiž být pro zaměstnavatele velmi náročné.
Rozšířené kompetence v praxi
Tématem zlepšení poskytování zdravotní péče se v současné době zabývá mnoho zemí. Přehodnocuje se role zdravotníků, včetně sester. Zmíněná transformace role sestry může zlepšit přístup pacientů ke zdravotní péči. Podařilo se zmapovat zkušenosti z 12 zemí: z Austrálie, Belgie, Kanady, Kypru, ČR, Finska, Francie, Irska, Japonska, Polska, UK a USA. Studie potvrdila, že sestry s pokročilými kompetencemi, jsou schopny poskytovat stejně kvalitní péči jako lékaři, což v praxi přináší například snížení čekací doby u lékařů. Sestry s pokročilými kompetencemi se s praktickými lékaři shodly na diagnóze v celých 94 %. ICN definovala v roce 2008 tzv. Nurse Practitioner / Advanced Practise Nurse jakožto „registrovanou sestru, která získala expertní znalosti, komplexní rozhodovací dovednosti a klinické zkušenosti s vykonáváním pokročilé role sestry. Charakteristiky této role jsou tvořeny kontextem země, ve které sestra praktikuje.
Doporučené vstupní vzdělání je magisterské“.
Často slýcháme tvrzení, že sestry o rozšířené kompetence nestojí. Toto tvrzení je ale mylné, sestry chtějí provádět činnosti, k nimž mají pravomoc, nechtějí však provádět činnosti, které by měl vykonávat jiný člen zdravotnického týmu, ať už méně kvalifikovaný personál nebo lékař. Sestry specialistky by jistě rády uplatňovaly své pokročilé a rozšířené kompetence za adekvátní finanční ohodnocení. V tom jim však brání řada překážek odvíjející se od profesního zájmu, organizace péče, způsobu financování, legislativy a možností vzdělávání. Metodika výzkumu ukázala, že zatímco má ČR ze zúčastněných zemí nejvyšší počet lékařů na 1 000 obyvatel (3,5 lékaře), počet sester je mírně pod průměrem (8,1 sestry na 1 000 obyvatel).
Neustálá motivace
V historii bylo ošetřovatelství, jež je relativně mladým oborem, ovlivňováno mnoha faktory, které měnily postoje veřejnosti k problematice poskytování efektivní ošetřovatelské péče. Ošetřovatelství je společensky determinovaný obor, do něhož se promítá aktuální stav společnosti. Sestra doprovází člověka od jeho dětství až po okamžik jeho smrti. Otázkou však zůstává, zda se znovu podaří zatraktivnit profesi všeobecné sestry natolik, aby jich v praxi zůstávalo co nejvíce a nevzdychalo se jen nad „starými dobrými zdrávkami“, které plnily svůj účel ve své době.
Absolventky současné střední zdravotnické školy většinou nechtějí jít hned do praxe a chtějí se dále vzdělávat. Motivovat k tomuto kroku je úkol nejen vzdělavatelů, ale také zaměstnavatelů, neboť je důležité, aby se motivace v praxi nevytratila pod tíhou rutinní činnosti, která se zaměřuje spíše na výkon, než na pacienta a naplnění jeho potřeb. Zaměstnavatele zajímá především počet sester jakožto osob, nikoliv profesní kvalita. Bohužel nemají vzhledem k nedostatku personálu z čeho vybírat. To je demotivující pro ty, kteří chtějí pracovat kvalitně ve prospěch pacienta a dodržovat zásady zajištění jistoty a bezpečí jak v oblasti tělesné, tak psychické.
Je třeba mít neustále na paměti, že my sestry představujeme nejpočetnější skupinu ve zdravotnictví a můžeme být nositelkami změn, jen když se ve svém úsilí spojíme.
O autorovi| Mgr. Jana Maňhalová, Ph. D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče; prezidentka Spolku vysokoškolsky vzdělaných sester