Po krachu Nemocnice Planá na Tachovsku se snáší stále víc kritiky na lékaře záchranné služby, kteří v tomto příhraničním okrese zajišťují akutní pomoc. Jejich činnost napadli za posledních několik měsíců pozůstalí už ve dvou případech.
První souvisí s úmrtím ženy, jež zemřela na onemocnění srdce loni v říjnu. „Sanitka ji vezla až do Chebu. Později tam zemřela.
Kdyby se nemusela převážet tak daleko, mohla žít,“ myslí si manžel 74leté ženy Josef Valašík z Plané. Nebude na nikoho podávat žalobu, se ztrátou milované osoby prý už se smířil a nechce jitřit starý bol.
„Přeji si jen, aby krajští úředníci při rozhodování o dalším osudu nemocnice vzali v úvahu, že zbytečně dlouhé transporty mohou některé pacienty ohrozit na životě,“ řekl.
Lékař se brání
Ve druhém případě podali pozůstalí 33letého muže, jenž zemřel vloni v listopadu na meningokokovou sepsi, žalobu na MUDr. Karla Lysého. Lékař slouží u záchranky v Plané a podle příbuzných oběti neměl v sanitce penicilin, jímž mohl chorého zachránit.
Lékař se hájí tím, že byl manželkou oběti přivolán v okamžiku, kdy už nemohl dělat nic jiného než nasadit protišokové léky a zajistit převoz do Plzně.
„Cítím s pozůstalými, ale průběh nemoci byl tak dramatický, že jsem nemohl pomoci,“ brání se Lysý. Ani další lidé od záchranky si nejsou vědomi selhání. „Je pravda, že transport třeba do plzeňské nemocnice trvá přibližně 30 minut. Proboha, ale ten pacient neleží v příkopu, je v moderně vybavené sanitce, která dokáže zajistit základní životní funkce,“ tvrdí Radim Drechsler z firmy CD Sanitar.
Drechsler je přesvědčen, že akutní pomoc je na Tachovsku zajišťována velmi dobře. „Nyní zde působí tři výjezdová místa záchranky, včetně toho v Tachově, které bylo tento měsíc otevřeno právě kvůli zavřenému plánskému špitálu. Nonstop slouží tři lékaři, mají k dispozici čtyři vozy. Přitom mají průměrně jen dva výjezdy za 24 hodin. Například na Rokycansku jsou lékaři jen dva,“ porovnal.
Kraj se seznamuje, starostové přemýšlejí
„V Plané chybí nemocnice, ale občané v okrese mají k dispozici tři výjezdová místa záchranky, slouží tam i pohotovost,“ řekla MUDr. Hana Šilhavá, pracovnice plzeňského krajského odboru, zodpovědného za zdravotnictví.
Krajský úřad si dal půlroční lhůtu, během níž se nebude snažit předlužené zdravotnické zařízení provozovat, ale bude se seznamovat se situací, která ho ke krachu dovedla. Teprve pak rozhodne o jeho dalším osudu.
Starostové obcí na Tachovsku zatím přemýšlejí, jak nemocnici provozovat sami. „Trváme na tom, aby byla nemocnice otevřená co nejdříve. Teprve pak bude zajištěna kvalitní zdravotní péče pro naše občany,“ shodli se v pondělí starosta Tachova Ladislav Macák (ČSSD) a Plané Karel Vrzal (ODS).
JAROSLAV VESELÝ, Právo, 14.1.2003