Pojišťovny se s nemocnicemi dohodly vůbec poprvé, sdělil mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. Dohodovací řízení o úhradách mezi pojišťovnami a zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče bylo podle mnohých v minulosti spíš formální. Spoléhalo se na úhradovou vyhlášku, kterou platby upravilo ministerstvo.
„Pojišťovny vnímají podpis dohody jako skutečně velký úspěch a důkaz toho, že jsou schopny se dohodnout i se zástupci tohoto klíčového segmentu českého zdravotnictví. Velkou zásluhu na tom má bezpochyby ministerstvo zdravotnictví, které letos jasně řeklo, že by se pojišťovny a zástupci jednotlivých segmentů měli v maximální míře snažit dohodnout a nečekat, že vše vyřeší úhradová vyhláška,“ uvedl Tichý.
Podle předsedy Svazu zdravotních pojišťoven, kde je šest menších ze sedmi zdravotních pojišťoven kromě VZP, Ladislava Friedricha k dohodám přispěl i celkový růst vybraného pojistného. Zdravotnictví příští rok bude hospodařit asi s 320 miliardami korun, do nemocnic půjde asi polovina.
Příplatek za práci zdravotní sestry u lůžka ve třísměnném provozu je nyní 2000 korun v menších nemocnicích a 3000 korun ve fakultních. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) už dříve po setkání s řediteli nemocnic řekl, že vláda zváží navýšení příplatku až na 7000 korun. Začátkem května slíbil také růst tarifů zdravotníků od příštího roku o deset procent, které by mělo stát asi 17 miliard korun.
„Bonifikace sester ani plošné navýšení platů nová vyhláška neřeší, ale pro vyšší ohodnocení směnného provozu je alokováno navýšení asi 3,6 miliardy, takže by na straně nemocnic měly být pro ocenění sester dostatečné zdroje,“ řekl Friedrich.
Vláda zdravotníkům zvyšovala mzdy opakovaně. Loni dostali o deset procent víc k tarifům, v předchozích dvou letech po pěti procentech. „Za minulé koaliční vlády jsme navyšovali celkově o 30 procent mzdy. Bylo to o 65 miliard navíc,“ vyčíslil začátkem května Babiš. Z toho bylo 43 miliard korun pro lůžková zařízení. Sestrám u lůžka ve třísměnném provozu přidala vláda loni v červenci navíc dalších 2000 korun.
Systém veřejného zdravotního pojištění v Česku je založený na dohodě mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami. Pokud se nedohodnou, stanoví výše úhrad ministerstvo takzvanou úhradovou vyhláškou. Zástupci některých oborů si v posledních letech stěžovali na to, že jednání byla spíš formální a segmenty se snažily vyjednávat s ministerstvem samostatně. Soukromí lékaři kritizovali to, že navýšení šla zejména do nemocnic. Pro příští rok ministerstvo deklarovalo, že bude preferovat dohodu obou stran. Jediným segmentem bez dohody jsou lékárny. Lékárníci tvrdí, že jim ministerstvo slíbilo navýšení plateb za recept.
Peníze do systému přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění, ministerstvo počítá pro příští rok s růstem mezd o pět procent. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně se pojistné platí ze státního rozpočtu, meziročně to bude asi o 3,5 miliardy víc. Za každého pojištěnce to bude příští rok 1018 korun měsíčně. Platby za tyto takzvané státní pojištěnce tvoří téměř čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu.