PRAHA - Nutnost změny přerozdělování vybraného pojistného zdravotní pojišťovny nezpochybňují.
Všeobecná zdravotní pojišťovna je vítá, protože dostane více na léčení starých lidí a drahých pacientů.
Proti změně nejsou ani zaměstnanecké pojišťovny, zpochybňují však data, z nichž se při výpočtu dopadů změny vycházelo. Varují, že z jejich fondů přejdou k VZP letos dvě miliardy, což ohrozí jejich lhůty splatnosti.
Změna: přerozdělí se celé pojistné
Na změně přerozdělování se dohodli koaliční lídři na nedělním jednání na zámku v Kolodějích, kde se zabývali stabilizací zdravotnictví v letošním roce.
Rozhodli, že namísto dosavadních 60 procent se bude přerozdělovat celé vybrané pojistné. Podpořili rovněž návrh ministryně zdravotnictví Marie Součkové, aby se snížily provozní náklady a rezervní fondy zdravotních pojišťoven.
„Změnu vítáme,“ řekl mluvčí VZP Jiří Suttner. Výhrady zaměstnaneckých pojišťoven jsou podle něj jen potvrzením toho, že tendence změnit poměr přerozdělení je správná.
„Vyvrací to jejich tvrzení, že se k nim hromadně přehlašují nákladní pojištěnci.
Kdyby tomu tak bylo, stoprocentní přerozdělování by vítaly také, protože by se tím kompenzovalo výdajové zatížení,“ řekl.
Za děti a důchodce platí stát 476 korun měsíčně, tedy méně, než se na jejich péči vydá. Za děti do pěti let platí VZP za rok 10.600 korun, za lidi nad 60 let 22.000, nad 70 let přes 30.000 a nad 80 let téměř 38.000.
„Buď zaměstnanecké pojišťovny lžou, nebo tomu nerozumějí: pokud mají také tyto náklady, stoprocentní přerozdělování jim výdaje kompenzuje,“ dodal Suttner.
Zaměstnanecké pojišťovny: od nás přejdou dvě miliardy
Výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček řekl, že výpočty o přesunu prostředků k VZP vycházejí ze starých čísel.
Z loňských údajů podle něj vyplývá, že od zaměstnaneckých pojišťoven při stoprocentním přerozdělení přejdou letos dvě miliardy, nikoli 800 milionů, jak zněly původní výpočty.
„To už může výrazně ohrozit platební lhůty a vyvolat stávky lékařů,“ dodal. Nelze podle něj jen přesunout peníze od zaměstnaneckých pojišťoven do VZP, ale zohlednit data za poslední tři, čtyři roky a vyhodnotit dopady.
Podle rozhodnutí koalice se má rezervní fond snížit ze tří procent na polovinu. To podle Gajdáčka nijak neohrozí systém veřejného zdravotního pojištění, je to ale riziko, pokud nastanou nečekané situace, například teroristický útok s rozsáhlými dopady na zdraví a životy obyvatel, nebo zemi zasáhne větší epidemie. Peníze na fondech pak stačit nebudou.
„Stát pak bude muset vzít na sebe zodpovědnost při řešení těchto krizových situací,“ řekl Gajdáček a poznamenal, že VZP nikdy rezervní fond netvořila a není jasné, z čeho se tedy bude snižovat. Podle údajů VZP bylo na rezervním fondu 600 tisíc korun, přičemž pojišťovny vydaly loni na péči 147 miliard.
Provozní náklady pojišťoven v Česku jsou už teď podle Gajdáčka i Suttnera jedny z nejnižších v Evropě. VZP má provozní náklady kolem tří procent a zaměstnanecké pojišťovny do čtyř procent. Od ledna se snížily o 0,2 procenta a hovoří se celkem o půlprocentním snížení.
V Německu mají veřejné pojišťovny provozní náklady od kolem pěti procent a ve Švýcarsku šest procent. Soukromé zdravotní pojišťovny v Německu mají na provoz 15 procent a ve Švýcarsku 20 procent.
„Vstupem do Evropské unie vzniknou pojišťovnám další náklady: péči u nás bude moci žádat půl miliardy obyvatel Evropy a naši občané zase v zemích EU. Stoupnou náklady na péči i administrativní zatížení. Na to pojišťovny potřebují peníze,“ připomněl Gajdáček.
ČTL