Rozhovor: České zdravotnictví stojí na úplatcích, korupci a podvodech
Devitalizace je jedním z horkých témat dneška. Alexandr Seidl vlastní nemocnici ve Vrchlabí, tedy ústav, kde devitalizace našla místo. Přes odpor ministerstva zdravotnictví.
* Do nemocnice ve Vrchlabí dáváte ročně miliony korun. Myslíte si, že provozování nemocnice může být ziskové podnikání?
Pokud se sjednotí pravidla pro státní i soukromé nemocnice, tak ano. Když vytvoří ztrátu státní nemocnice, dostane dotaci. My ne. Pekař taky nemůže konkurovat těm, kteří mohou jít pod cenu, aniž by se museli ohlížet na své hospodaření.
* Mluvíte o nemocnici v Jilemnici?
Také, vždyť je dvanáct kilometrů od Vrchlabí. Podle mého názoru dostala za poslední čtyři roky dvě stě milionů na dotacích. Z toho samozřejmě několik desítek milionů zmizelo. Nejspíš se rozkradly. Ve zdravotnictví se dá ušetřit minimálně 20-30 procent prostředků.
* Jak?
Například státní nemocnice kupují přístroje od mezinárodních koncernů mnohem dráž, než musejí. Přístroj, který tady stojí pět milionů, seženete v Německu za tři a půl. Vedení státních nemocnic však zajímá hlavně to, kolik dostanou do vlastních kapes. Tvrdím, že zdravotnictví je poslední baštou bolševiků.
* Myslím, že takových oblastí lze nalézt daleko více.
Možná, ale ve zdravotnictví mizejí prostředky, z nichž jsou financovány i politické strany. Vždy se dá určitá částka na zdravotnictví. Zajistí se dotace na dostavbu. Přes stavební firmy se pak část peněz lehce dostane k politickým stranám. Výběrová řízení na stavby a dostavby mají vítěze ještě před vyhlášením. Prostě ruka ruku myje.
* Toho může být soukromá nemocnice ušetřena. Nebo ne?
Samozřejmě, politiky platit nehodlám. Řeknu další příklad. Do státních nemocnic mohou jít sloužit lidé z náhradní vojenské služby. K nám ne. Státní nemocnice to nic nestojí. My musíme svůj personál poctivě platit.
* A pak se píše, že přeplácíte doktory.
Jeden lékař z Prahy mi říkal: já bych k vám nastoupil, ale mně se to nevyplatí, protože lidé na vesnici nejsou zvyklí dávat peníze. Nestačilo mu ani padesát tisíc, které doktorům musíme dávat, abychom přitáhli kvalitu. Bokem si vydělá daleko víc a takové peníze se navíc nedaní. Přitom by stačilo umožnit lidem soukromé připojištění.
* To ale odmítají samotní lékaři.
Jistě, jejich lobby nemá absolutně zájem na tom, aby zde bylo byť jen zavedeno. Přitom už existuje načerno. Musíte platit za to, aby vás operoval slušný doktor a bez čekání.
* Proč jste vlastně nemocnici kupoval, vždyť jste musel počítat s tím, že je to ztrátová záležitost?
Sledoval jsem prodeje firem z Fondu národního majetku. Nabízel i nemocnici ve Vrchlabí. Původně za 50 milionů, pak za polovinu a nakonec stačila jakákoliv částka. Uzávěrka soutěže byla 2. ledna. Jevilo se mi to jako jasný podvod, a tak jsem se to rozhodl překazit. Byl jsem si jistý, že lidé, kteří tohle dokázali připravit, umějí získat informace z IPB, kam se měla složit kauce.
* Dostali by tedy echo, pokud by se o Vrchlabí někdo ucházel?
Ano. Třímilionovou kauci jsem složil na pobočce IPB, která nebyla napojena přímo na centrálu, a to přesně hodinu před vypršením termínu aukce. Vše jsem utajil, aby se o mém zájmu nikdo nedozvěděl.
* To byla úplná konspirace…
Cítil jsem jasné politické tlaky, aby to vyhrál někdo jiný. Hodinu po termínu prý přišli nějací lidé, kteří se té soutěže chtěli také zúčastnit. Vyhrál jsem tedy, neboť jsem dal jedinou nabídku: téměř osm milionů a k tomu jsem musel ještě převzít 70milionový dluh nemocnice. Krátce po mém vítězství začaly útoky ze všech stran. Nejprve se lidé na ministerstvu zdravotnictví pokusili soutěž zru šit. Pak nám VZP zrušila smluvní vztah.
* Jaké byly důvody ze strany pojišťovny?
Ministerstvo prý již před tou soutěží rozhodlo, že by mělo 18 nemocnic přestat existovat. Chápu to, ale proč z těch osmnácti vypověděla VZP smlouvu pouze nám? A tak to pokračovalo stále dál. Boj jsem nakonec vyhrál. VZP s námi uzavřela smlouvu a nemocnice funguje dál. Za partnera jsem si pro jistotu vzal německou firmu Pergamon. Od té chvíle máme relativně klid.
* Asi nejste spokojen se současným ministrem?
Politické strany chtějí za ministra zdravotnictví vždy někoho slabého, kdo v tom neumí udělat pořádek. Fišer udělá špatný zákon, politici ho smetou ze stolu a o několik let se všechno zase pozdrží. Nevidím zde žádného politika, který by opravdu prosazoval zájmy voličů a státu. Všichni lezou do politiky jako chudí, odcházejí však s majetky, jaké by si za své platy nemohli pořídit. To mluví za vše. Jsou to pijavice.
* Proč Vrchlabí zahájilo devitalizaci? Není to příliš velké riziko?
Je to rozhodnutí lékařů. Ti jsou zodpovědní za lékařskou péči. Každopádně si myslím, že by se pacientům nemělo zakazovat podstoupit výkon, který jim dá šanci. Stát přece nemůže rozhodovat o tom, co kdo chce udělat se svým tělem.
* * *
Alexandr Seidl (49)
Majitel Le Cygne Sportif Groupe, která dává práci zhruba 1700 lidí. Skupina má kontrolní podíl v Lázních Libverda, v síti obchodních domů Prior, firmě Severosklo, České správě nemovitostí a Česko-německé horské nemocnici Krkonoše. Alexandr Seidl strávil pět let života v dětském domově, protože bolševici zavřeli jeho rodiče do vězení. Seidlův otec přežil Osvětim. Dědu mu po druhé světové válce zastřelily Rudé gardy. Byl sudetský Němec. Jeho strýc bojoval v anglické armádě. Seidl žil od roku 1967 v Německu, kde vystudoval a podnikal. Dovážel do obchodních řetězců asijský textil a obchodoval is českými „pézetkami“. Mluví česky, německy, anglicky a hebrejsky. Je vášnivý kuřák.
Michal Uryč-Gazda, Týden, 3.6.2002