Praha - Reforma zdravotnictví musí pokračovat. Tvrdí to alespoň účastníci kolokvia pořádaného Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, které by mělo odpovědět na otázku, zda se poskytování a financování zdravotní péče v Česku přibližuje evropským trendům.
„Změny ve zdravotnictví zůstaly na půli cesty. Nezjevil se žádný reformátor a nikomu se nedovolilo, aby se zjevil,“ prohlásil včera na kolokviu předseda Poslanecké sněmovny a šéf ODS Václav Klaus. Bývalá ministryně zdravotnictví, senátorka za KDU-ČSL Zuzana Roithová kritizovala, že se uskutečnila reforma financování zdravotní péče, ale bez dalších potřebných legislativních změn.
Zástupci různých politických stran se shodli, že jedním z hlavních úkolů je posílit suverenitu pacienta.
„Musí se podpořit jeho informovanost o právech, které má. Je třeba rovněž připravit laické standardy léčebné péče. Díky nim bude pacient schopný se tam, kde je prostor pro volbu, skutečně svobodně rozhodovat,“ uvedla Roithová.
Poslanec Milan Cabrnoch (ODS) počítá s tím, že pokud se má svobodná volba smysluplně uplatňovat, je nezbytné zpřístupnit pacientovi velké množství informací. Například o jeho zdravotním stavu, rizicích léčby apod. „Informace se musí poskytnout v takové formě, aby jim pacient rozuměl a mohl je při svém rozhodování použít. Může je také svobodně odmítnout,“ dodal Cabrnoch. Dnes podle něho například o volbě zdravotní pojišťovny nejčastěji rozhoduje lékař, který přesouvá své pacienty k té, s níž nejlépe vychází.
Na kolokviu se hovořilo také o kontrole kvality péče. Roithová chce, aby se zavedlo monitorování jejích výsledků, které se dají změřit. Poslanec Rostislav Čevela (ČSSD) řekl, že od roku 1995 do roku 2000 se zvýšil přísun peněz do zdravotnictví o 45 miliard korun. Je nutné podle něho seriózně vyhodnotit, jak přispěly ke zlepšení zdraví obyvatel.
Zástupce Světové zdravotnické organizace Reinhard Busse upozornil, že zvnějšku se zdá být české zdravotnictví za posledních deset let daleko úspěšnější, než může odborníkům v Česku připadat. Svá tvrzení doložil na příkladu střední délky života obyvatel.
„Zdravotnictví není jediným faktorem, který na délku života působí, nicméně hraje důležitou roli. Česká republika je nejlepší ze zemí střední a východní Evropy. Její odstup od Evropské unie se v posledních osmi letech snížil na polovinu. Nárůst střední délky života byl prakticky dvakrát tak vyšší než v zemích unie. V České republice se prodloužila o 3,3 roky, v unii to bylo v průměru 1,7 roku,“ dodal Busse.
Připomněl, že naopak například u Maďarska zůstala střední délka života stejná a odstup od Evropské unie se nezměnil, pokud se ještě nezvýšil.
(ika), Hospodářské noviny, 14.5.2002