Katolické Polsko má jednu z nejstriktnějších protipotratových legislativ v Evropě. Žalobu proti Polsku k soudu ve francouzském Štrasburku podala Alicja Tysiacová. Matka dvou dětí v roce 2000 znovu otěhotněla.
Žena, která trpěla vážnou vadou zraku, v průběhu těhotenství zjistila, že se její problémy zhoršují. Lékaři jí sice upozornili, že oční vada se může zvýraznit, odmítli prý ale ženě vydat doporučení k interrupci ze zdravotních důvodů. Po porodu právě kvůli vadě zraku Tysiacová dostala invalidní důchod. Její žalobou se ale polské úřady odmítly zabývat s odkazem, že není bezprostřední souvislost mezi odmítnutím povolení k potratu a zhoršením jejího zdravotního stavu.
Polsko má v současné době společně s Irskem a Maltou zřejmě nejstriktnější protipotratovou legislativu v Evropě. Polští lékaři mohou uměle přerušit těhotenství jen tehdy, když ohrožuje zdraví nebo život matky, plod je neodvratně poškozen nebo těhotenství je výsledkem znásilnění.
V polských veřejných nemocnicích se však mnohdy nevykonávají interrupce ani v případech, které zákon připouští. Lékaři se často odvolávají na takzvanou klauzuli svědomí, o níž pojednává zákon přijatý v 90. letech.
Odborníci však tvrdí, že striktní předpisy pouze nutí ženy vyhledávat nelegální způsoby přerušení těhotenství a tím ohrožují jejich zdraví. Doslova poprask vyvolalo, když k polským břehům před necelými třemi lety připlula nizozemská loď s gynekologickou klinikou na palubě. Loď totiž slouží k provádění potratů v mezinárodních teritoriích, kde přísné zákony neplatí.
Loni se pak zase polští levicoví politici pokusili prosadit zmírnění potratových zákonů, jejich návrh ale neprošel. Jednání provázely dokonce i demonstrace. Proti liberálnějšímu přístupu k potratům se vyslovily konzervativní a ultrakatolické strany. Jejich politici jsou nyní u vlády, proto zřejmě nelze čekat diskusi na toto kontroverzní téma.
ČTK