Ministr David Rath získal nucenou správou VZP významný mocenský prostředek
Naproti tomu hlavní balík financí drží ve svých rukou zdravotní pojišťovny. Letos to je kolem 160 miliard. Ve VZP, největší v nich, která hradí péči pro 65 procent obyvatel této země, se hospodaří se 100 miliardami korun. O těch nyní může rozhodovat ministr Rath prostřednictvím nuceného správce Antonína Pečenky.
Důvodem nucené správy Všeobecné zdravotní pojišťovny není to, že by ředitelka Jiřina Musílková neudělala dost rychle úsporná opatření. Za tak krátkou dobu to ani nemohla stihnout.
Naopak, nedá se jí upřít snaha, protože hbitě zkrátila platební lhůty poskytovatelům zdravotní péče. Začala s tím dokonce ještě dřív, než jí mohly na účet dorazit peníze za pohledávky odkoupené Českou konsolidační agenturou.
Ředitelce Musílkové bylo totiž hned po jmenování nového ministra jasné, že její pozice je víc než vratká. Rath ji nemá rád. Stojí za ním pevně premiér Jiří Paroubek.
Podpora dolní komory parlamentu, které se dosud těšila, jí přestala být platná ve chvíli, kdy Rath vyřkl záměr uvalit na VZP nucenou správu. Nenávratně pryč je doba, kdy se mohla Musílková na půdě parlamentu veřejně vysmát Rathovu předchůdci Jozefu Kubinyimu, který ji chtěl odvolat za špatné hospodaření.
Rath uvádí řadu důvodů pro uvalení nucené správy na VZP. Špatné hospodářské výsledky a nadměrné provozní výdaje, které rád ilustruje „palácem“ hlavního sídla pojišťovny na pražských Vinohradech a aktuálně také obviněním, že VZP financovala nejrůznější aktivity některých čelných představitelů ODS.
Pravda je, že VZP má hospodářské výsledky v červených číslech už několik let. V roce 2004 skončila se schodkem 9,3 miliardy korun, ale nikdo to za důvod k nucené správě nepovažoval.
Současný dluh je „jen“ o miliardu vyšší. Provozní výdaje má VZP stejně jako ostatní pojišťovny stanoveny zákonem - a limit dodržuje. Obvinění, že ředitelka Musílková hospodaří špatně se svěřenými prostředky, by musel Rath nejprve dokázat. Nucená správa je rychlejší cestou k cíli.
Zdá se tedy, že všechny veřejně uváděné důvody nucené správy jsou pouze záminkami k tomu, aby nový ministr mohl rychle ovládnout pojišťovnu s obrovským rozpočtem 100 miliard korun. Otázka je, k čemu to využije.
Jde mi o úspory, tvrdí ministr. Hospodaření VZP má v tomto směru mnohé slabiny. Svého času na ně několikrát poukazoval NKÚ. Marně. Všeobecně se ví, že VZP neměří poskytovatelům zdravotní péče stejným metrem.
Zdravotnickým zařízením platí za stejné léčení různé ceny, někomu výkony nasmlouvá, u jiných je nekompromisně šetrná. A co teprve proplácení zvlášť účtovatelných položek, tedy nadstandardních a velmi nákladných léků a zdravotnických pomůcek, jejichž použití si musí každé zdravotnické zařízení dohadovat individuálně.
Pokud se skutečně nucený správce pustí to přezkoumávání všech smluv, určitě najde nemalý prostor k úsporám. A nucený správce Antonín Pečenka, který strávil dost času na postu náměstka ředitele VZP, jistě o takových smlouvách ledacos ví a v tomto směru může být mužem na svém místě.
I ryze politické motivy mohou být důvodem rychlého uvalení nucené správy. Mohou vést ke snaze o diskreditaci některých špičkových politiků ODS, což by jistě nezůstalo před volbami bez odezvy. Zvláště když mezi těmi, kteří byli údajně svými obchodními aktivitami napojeni na VZP, je jmenován i Rathův konkurent, senátor a stínový ministr zdravotnictví za ODS Tomáš Julínek.
Ten nedávno představil svou komplexní koncepci reformy zdravotnictví. Jedním z jejích hlavních pilířů je posílení role zdravotních pojišťoven. V budoucnu by podle něj měly hrát rozhodující roli ve financování zdravotní péče a namísto pasivního proplácení účtů uzavírat kontrakty a stanovovat ceny, a to bez jakéhokoli vměšování státu.
Rath může chápat ovládnutí VZP jako první krok k úplné konsolidaci veřejného zdravotního pojištění, jak to nedávno naznačil premiér Paroubek. Pokud by zákonem prosadil sloučení všech ostatních zdravotních pojišťoven, jakákoli jejich aktivní role při uzavírání kontraktů se zdravotnickými zařízeními by byla nadlouho zmrazena.
Ovládnutí pojišťovny může Rath použít i k prosazování dalších svých deklarovaných cílů. Chce zprůhlednit hospodaření nemocnic a hodlá je donutit, aby zveřejňovaly údaje o tom, jak kvalitně léčí.
Může to nařídit jen přímo řízeným zdravotnickým zařízením, která spadají do jeho pravomoci. Soukromým zařízením nebo těm, jejichž zřizovatelem je město, okres či kraj, nemohl dosud přikázat nic.
Zato teď získal velmi účinnou páku. Pokud nebudou dělat, co si přeje, může prosadit, aby s nimi VZP neuzavřela smlouvu. Příležitost bude mít velmi brzy.
Většině zdravotnických zařízení totiž končí smlouvy v polovině příštího roku a jednání o nových smlouvách budou probíhat před volbami. Komu nedá VZP novou smlouvu, ten těžko přežije. Takovém tlaku budou těžko čelit nejen ředitelé zdravotnických zařízení, ale i místní politikové.
Světlana Rysková,
Ekonom