Polské zdravotnictví skomírá, chybějí peníze a sestry

3. 9. 2004 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Čtyři roky po reformě hledá polská vláda nový způsob, jak reformovat zdravotní péči. Pokud nebude vyřešena otázka odchodu sester, nebude možné reformovat polské zdravotnictví, zněl před čtyřmi lety, krátce po radikální reformě, bonmot jednoho polského experta v týdeníku Polityka...


Události z posledních týdnů jako by dávaly tomuto tvrzení za pravdu - odborové předačky polských sester, které trpí přepracováním, špatnými podmínkami a mají velmi nízké platy, vyjednávají s novým ministrem zdravotnictví Markem Balickým, který už tak stojí před obrovským problémem:

Jak zajistit financování celého systému, který byl v roce 1999 oddlužen, ale teď se opět topí v dluzích a nemá dost lidí.

„Neřešíme systémové změny plánované od ledna 2005, ale problémy, které mohou nastat už na podzim,“ řekl Balicki krátce po svém jmenování před třemi týdny listu Rzeczpospolita.

Sestry, kterých je necelých dvě stě tisíc, zůstávají skeptické. „Od vlády premiéra Marka Belky čekáme především vyřešení korupce ve zdravotnictví. Vláda bude asi pokračovat v politice privatizace nemocnic, na což nemáme jednotný názor,“ řekla HN Božena Banachowiczová, která vede polské odbory sester a porodních asistentek.

Hloubku krize dokládá včera zveřejněný průzkum lékařského institutu v Gdaňsku. Sedmdesát procent polských sester trpí nadměrnou únavou a tzv. vyhořením, protože pracují za dvě až tři kolegyně.

Nové dluhy

Podle ministerstva zdravotnictví dluh nemocnic dosáhl od roku 1999 do dubna 2004 opět astronomické výše - osm miliard zlotých (56 miliard Kč).

Nejvíce dluží nemocnice za léky, ale i za vodu nebo plyn. Už se vyskytly i případy, kdy elektrárenské nebo plynařské společnosti nemocnice odpojily.

„Polské nemocnice nebyly na změny v roce 1999 připravené a zároveň nebylo vyřešeno financování,“ říká Božena Banachowiczová, která pracovala jako sestra třicet pět let. Poslední tři roky na plný úvazek zastupuje zájmy středního zdravotnického personálu, kterého ale v nemocnicích ubývá.

Parlament v těchto dnech schvaluje po připomínkách senátu nový zdravotní zákon. „Žádné zásadní změny nepřináší, systém financování dále zůstává centralizovaný a z návrhu nevyplývá, že se služby pacientům zlepší,“ tvrdí Banachowiczová.

Experti přitom hledají příčiny obrovského zadlužení. Vedle korupce a zbytečných nákupů drahých přístrojů je to podle týdeníku Polityka špatný management.

Jednou z korupčních afér byl loni citlivě zasažen i vládní Svaz demokratické levice a neúspěchy ve zdravotnické reformě tak přispěly k odchodu premiéra Leszka Millera a vládní krizi.

Ředitelé nemocnic si celkem jednotně stěžují, že mají špatné smlouvy s Národním fondem zdraví, který rozděluje peníze do zdravotnictví. Fond ale často odmítá zaplatit, protože nemocnice překračují dohodnuté počty bodů - jako třeba Barlického nemocnice v Lodži, kam v květnu po nepokojích v ulicích byli svezeni zranění a místní pobočka fondu odmítla vyplatit peníze. Nemocnice překročila smluvně dohodnutý počet bodů za úkony.

Sestry odcházejí

Zdravotníci už ale začínají brát svůj osud do vlastních rukou a rozhlížejí se jinde. Podle odhadu odborů odešlo ze sektoru na čtyřicet tisíc sester a porodních asistentek.

„Sestry a porodní asistentky mají velmi nízké platy - hrubého od 550 do 900 zlotých (3850 - 6300 Kč). Odjíždějí proto za prací do zemí Evropské unie nebo i jinam,“ říká Banachowiczová.

„Nejde jen o peníze, ale i o to, že tam jsou civilizované pracovní podmínky.“

Posledním hitem, který se objevil, je pracovní trh v USA, který podle listu Gazeta Wyborzca v nejbližších letech bude hledat půl miliónu sester a dalšího středního zdravotnického personálu.

Gdaňská Lékařská akademie dokonce nabízí přímo sesterské studium v angličtině, o které je obrovský zájem.

„V Polsku se už připravuje na odjezd do USA asi tři sta sester,“ řekl listu Robert Kasprak, který zastupuje jednu z amerických firem lákající do USA zdravotnice z ciziny.

Největším problémem je jazyk, který ale sestry pilně studují buď doma, nebo na stážích a krátkodobých pracovních úvazcích v zahraničí, v Británii či v arabských zemích. V USA jim slibují výdělky kolem pěti tisíc dolarů měsíčně.

Tisíce sester postrádají i v Británii nebo Nizozemsku, kam lákají pracovnice ze svých bývalých kolonií. Polky budou mít nyní větší šance, protože přicházejí z členské země unie.

Martin Ehl, Hospodářské noviny

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?