Vláda má co dělat se zadluženými pojišťovnami a nedostatečně financovanou lékařskou péčí.
Ministr zdravotnictví Lapińský chce dostat zdravotní pojišťovny pod svoji kontrolu, navrhuje zvýšení pravidelných poplatků.
Varšava/Praha - Polský levicový kabinet Leszka Millera včera předložil k projednání v parlamentu návrh zásadní reformy systému zdravotní péče. Hlavní koordinátor projektu, ministr zdravotnictví Mariusz Lapińský, jej nazval Národní ochrana zdraví.
Kritici označují plán legislativních změn za zpátečnický a v konečném důsledku příliš drahý.
Strategie z dílny vládních úředníků a zákonodárců nejsilnější koaliční strany, Svazu demokratické levice (SDL), předpokládá značné posílení pravomocí centra a zejména samotného ministra zdravotnictví.
Nejdiskutovanějším bodem plánu je návrh na zrušení stávajících sedmnácti zdravotních pojišťoven a jejich nahrazení jediným ústavem - Národním fondem zdraví.
„Několik zdravotních politik v jednom státě znamená nestejná práva pro obyvatele,“ citoval polský deník Rzeczpospolita premiéra Millera, který kritizoval systém rozdílného proplácení určitých lékařských zákroků různými pojišťovnami, na jejichž řízení se podílejí jednotlivá polská vojvodství.
„Plánované změny v ničem dosavadní práva pacienta neohraničují, ale ulehčí jejich přístup k medicínské péči,“ prohlásil premiér Miller.
Není to krok zpět
„Není to centralizace ani návrat před rok 1989,“ řekl v rozhovoru pro tiskovou agenturu PAP ministr Lapińský, pod jehož správu by měla ústřední zdravotní pojišťovna spadat, pokud Národní ochranu zdraví schválí obě komory parlamentu a svůj podpis připojí i prezident Kwasniewski.
„Velké množství navrhovaných změn má spíše za cíl zakrýt citlivé skutečnosti. Patří mezi ně také snižování nákladů na zdravotnictví a zvyšování finančního podílu pacientů na léčení,“ citovalo z otevřeného dopisu Polského svazu odborového svazu lékařů premiéru Millerovi zpravodajství internetového serveru Wirtualna Polska.
Lékaři upozornili zejména na fakt, že ministerský projekt počítá se zvyšováním plošných poplatků na zdravotní pojištění ze stávajících 7,7 procenta na téměř deset procent z příjmu.
Sporné úspory
V rámci slučování zdravotních pojišťoven, které chce resort zdravotnictví prosadit od ledna příštího roku, by mělo být zrušeno celkem tisíc pracovních míst ve finanční administrativě. Úspora pak bude podle Mariusze Lapińského představovat téměř miliardu korun.
Pravicová opozice však tyto argumenty torpédovala s tím, že stát bude muset vyplatit propuštěným zaměstnancům bezmála sto miliónů na odstupném. Navíc hrozí zvýšená zátěž systému sociálního zabezpečení. Počet nezaměstnaných v Polsku v současnosti přesahuje osmnáct procent.
Velmi problematickým bodem navrhovaného rušení zdravotních pojišťoven je jejich mimořádně vysoké zadlužení. V roce 2000 je podpořila vláda Jerzyho Buzka půjčkou téměř deset miliard korun. Po necelých dvou letech je splacena jen čtvrtina této částky.
„Dluhy převezme fond. Nebo bude muset ministr financí zaplatit už druhou půjčku - první umořil v roce 1999?“ ptá se deník Rzeczpospolita. „Pokud se tak stane, bude Lapińského reforma nezvykle drahá.“
„To, čemu čelíme, se dá nazvat katastrofou. Dluhy jen rostou,“ řekl profesor Leszek Paradowski, rektor Lékařské akademie ve Wrocławi. S jeho fakultní nemocnicí však stát ještě počítá.
Polská Národní ochrana zdraví nezahrnuje do systému mimořádných státních dotací řadu menších ústavů. Na opravu a vybavení nemocnic bylo v příštím roce z rozpočtu vyčleněno téměř deset miliard korun, ale o tuto částku se podělí jen zejména velké centrální nebo univerzitní komplexy.
Zůstává otázkou, zda Millerův kabinet získá pro svoji reformu zdravotnictví jasnou podporu. Řada zástupců pojišťoven i politických stran kritizuje fakt, že projekt se zrodil jen v řadách SDL.
Tomáš Šponar, Hospodářské noviny, 17.4.2002