Novela, jež zabraňuje lékárnám prodávat částečně hrazené léky „pod cenou“, která diktuje prodejcům úřední marži a která tlačí na farmaceutické koncerny, aby snížily ceny státem dotovaných léčiv, má podle polského ministerstva zdravotnictví vést k jedinému - k rozšíření seznamu hrazených léků a k úspoře financí pacienta.
Podle viceministra zdravotnictví Marka Twardowského má ambiciózní novela Evropě mimo jiné ukázat, jak lze na lécích hrazených státem docílit zastavení růstu veřejného dluhu.
Polský rezort zdravotnictví v současné době sužuje nezdravá konkurence lékáren, které v rámci boje o udržení se na přeplněném trhu prodávají léky za symbolickou cenu. Zisk jim totiž garantuje refundace od státu, která je někdy vyšší než samotný doplatek od pacienta. „Refundační novela“ má takovému chování zabránit.
Ekonomové varují, že novela může zlikvidovat až 40 procent lékáren, přesně tolik jich je dnes ale zadlužených a neziskových.
Chystaný zákaz promo akcí na léčiva má ovlivnit také výrobce léčiv a nastartovat mezi nimi konkurenční boj, jenž má vést k jejich větší ochotě uvolnit ceny jimi vyráběných a státem částečně hrazených léků.
Kvůli vyjednávání s producenty léčiv vznikne v Polsku dvanáctičlenná ekonomická komise. Její fungování vyjde
stát měsíčně až na tři čtvrtě milionu korun, podle viceministra zdravotnictví Marka Twardowského se však dojednané úspory určitě vyplatí.
Polští ekonomové se nicméně shodují, že nemocní fakticky ušetří jen v případě, že by se státu podařilo usmlouvat snížení cen léků minimálně o 10 procent. Zda farmaceutické firmy budou ochotny ceny o tolik snižovat, ovšem není jasné.
Už teď jsou ceny hrazených léků v Polsku jedny z nejnižších v Evropské unii, novela má navíc výrobce dotovaných léčiv zatížit novou tříprocentní refundační daní, což ohrozí zejména malé producenty. Nejvíce tak ze změn zákonů „získá“ Národní zdravotnický fond, kterému se pravděpodobně i při zásadním rozšíření seznamu hrazených léků podaří udržet státní výdaje za léčiva na 17 procentech.