Děvčátko ze Sarajeva
Český zdravotně humanitární program s názvem MEDEVAC sbírá své zkušenosti již od počátku 90. let 20. století. Jeho zřízení bylo reakcí na válečné útrapy civilního obyvatelstva ve válkou zmítané Bosně a Hercegovině. Předobrazem a vzorem českého programu se stal zdravotně humanitární transport uskutečněný Brity v roce 1993. Tehdy britské vojenské letectvo evakuovalo z obklíčeného Sarajeva těžce zraněnou Irmu Hadžimuratovičovou spolu s dalšími čtyřmi dětmi. Irma o svůj život v Londýně i přes veškerou snahu místních lékařů přišla. Její silný a smutný příběh byl však impulsem pro mezinárodní společenství k tomu, aby více pozornosti věnovalo civilním obětem uprostřed válečných konfliktů.
Britský počin pro děti ze Sarajeva se stal symbolem toho, co by Evropa pro záchranu obětí válečných tragédií měla dělat. Česká republika se rozhodla tento symbol vzít za svůj a následovat konání Britů. Krátce po Irmině případu došlo k výbuchu v městečku Busovača, který těžce zranil čtyřleté děvčátko Alesandru Vujicu. Tamní lékaři s maximálním možným nasazením dokázali Alesandru udržet při životě. Zůstala však znetvořena, s krátkou a špatnou prognózou života, pokud by nebyla léčena na modernějším a lépe vybaveném pracovišti. Alesandra se tak stala prvním případem, kdy Česká republika realizovala program MEDEVAC, tedy přesně řečeno zdravotně humanitární evakuaci na léčení do České republiky (z anglického MEDical EVACuation). Pražská Fakultní nemocnice v Motole byla první nemocnicí, která do programu vstoupila a uchránila život Alesandry od předčasného konce.
Pokračování programu MEDEVAC
Program MEDEVAC byl poté realizován taktéž v Kosovu, kde se opět zaměřoval na válečná zranění u dětských pacientů. Významný posun v programu přišel s iráckou válkou, kdy se program rozšířil i mimo spektrum válečných zranění a začal se zaměřovat i na léčbu vrozených srdečních vad u dětských pacientů. Tehdy program začal významně spolupracovat s Armádou ČR, konkrétně s lékaři 7. polní nemocnice Armády ČR v Basře a s Dětským kardiocentrem Fakultní nemocnice v Motole, které převzalo péči o tyto evakuované irácké děti.
Válečná zranění a vrozené srdeční vady byly v roce 2006 doplněny o léčbu zranění vzniklých jako následek ničivého zemětřesení v Pákistánu. Následovaly realizace programu v Afghánistánu, Kambodži, Libyi, Barmě, Sýrii/ Jordánsku či na Ukrajině. Program pomalu rostl a rozšířil svoji funkčnost – tým dětských kardiologů a kardiochirurgů z Dětského kardiocentra FN Motol začal vyjíždět k provádění operací přímo v dané zemi. Rozšířil se také tým českých nemocnic, které se programu účastní – Fakultní nemocnici v Motole doplnily Všeobecná fakultní nemocnicí v Praze, Nemocnice Na Bulovce a v případě programu MEDEVAC/Ukrajina také Ústřední vojenská nemocnice v Praze.
Se vzrůstajícím počtem konfliktů ve světě se MEDEVAC začal zaměřovat také na dospělé pacienty. Stále však platí, že program se primárně zaměřuje na zranitelné skupiny obyvatelstva, tj. ženy, děti a starší osoby. Program je zaměřen výhradně na léčbu civilistů, kteří se nacházejí ve vážném zdravotním stavu, ať už pro traumatické zranění – válečná zranění, zranění v důsledku přírodních katastrof – či chronická léčitelná onemocnění ohrožující život pacienta.
MEDEVAC v roce 2015
Na začátku roku 2015 schválila Vláda České republiky rámcovou roční podobu programu. Tato stabilnější roční rámcová podoba dovoluje komplexnější rozvažování, rychlejší a efektivnější reakci na vzniklou situaci ve světě ve vztahu k válkou postiženým či jinak potřebným oblastem.
Program MEDEVAC vznikl na ministerstvu vnitra a to je stále koordinátorem celého programu, přičemž spolupracujícími ministerstvy jsou ministerstva zdravotnictví, zahraničních věcí a obrany. V roce 2015 byl program realizován ve třech podobách – pravidelné vysílání českých lékařských týmů do zahraničí (Jordánsko, Keňa, Kambodža), dále proběhly dva zdravotně humanitární transporty státních příslušníků Ukrajiny (vnitřně vysídlených osob) na léčení do ČR a nakonec se realizovaly stáže pro zdravotnický personál ze zemí původu v ČR (Region iráckého Kurdistánu, Ukrajina). V roce 2015 přivítal program MEDEVAC nové participující nemocnice, konkrétně Fakultní nemocnici Ostrava, Fakultní nemocnici Olomouc a Fakultní nemocnici Hradec Králové.
Efektivní spolupráce všech zmíněných resortů, českých nemocnic a českých zastupitelských úřadů v zahraničí, zejména v Jordánském hášimovském království, dovolila, aby jen v roce 2015 bylo uskutečněno 13 vyslání českých lékařských týmů do zahraničí, 2 zdravotně humanitární transporty a realizovaly se dvě komplexní běhy školení pro zdravotnický personál. Při svých vysláních se lékařské týmy zaměřují převážně na léčbu syrských uprchlíků (Jordánsko), ale také na sociálně slabé a zranitelné skupiny obyvatelstva (Keňa, Kambodža).
Již zmíněná školení zdravotnického personálu se uskutečňovala v českých nemocničních zařízeních zřizovaných a řízených Ministerstvem zdravotnictví ČR. Jedním z těch, které se na naplňování programu MEDEVAC významně podílejí, je Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN).
Školení kurdských lékařů ve VFN
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze se podílí na realizaci programu MEDEVAC již několik let. V rámci zdravotně humanitární evakuace pacientů na léčbu do ČR je jednou z hlavních přijímajících nemocnic, poskytuje programu součinnost v rámci předvýběru pacientů pro transport do ČR v podobě vysílání lékařských expertů na místo ke zhodnocení zdravotního stavu vybraných pacientů, pravidelně vysílá svůj lékařský tým na zahraniční mise programu MEDEVAC a nyní se zapojila do realizace školení lékařského personálu.
Vzhledem ke značné zátěži Regio nu iráckého Kurdistánu v boji s Islámským státem byla projednána ve spolupráci ministerstev zahraničních věcí, vnitra a zdravotnictví pomoc této autonomní oblasti v podobě školení zdravotnického personálu. Oslovena byla VFN v Praze, která nabídku organizace školení přijala. Do České republiky dorazilo 8 zdravotníků (z toho 5 lékařů různých operačních oborů a anes teziolog a 3 nelékaři se zaměřením na intenzivní péči) na kurz od 2. do 29. listopadu. Zdravotnický personál pocházel z Governorátu Erbil. Program připravil a kurz vedl MUDr. Filip Burget se spolupracovníky z I. chirurgické kliniky hrudní, břišní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN pod supervizí prof. MUDr. Zdeňka Kršky, DrSc. Kurz byl řízen náměstkem pro vědu, výzkum a vzdělávání VFN MUDr. Janem Břízou, CSc., MBA.
V prvním týdnu se všichni účastníci seznámili s problematikou výkonů u těžkých pacientů na digitálních modelech v simulačním centru Fyziologického ústavu 1. LF UK a v dalších týdnech byla podle odbornosti zajištěna stáž a semináře na I. chirurgické klinice hrudní, břišní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN, II. chirurgické klinice kardiovaskulární chirurgie 1. LF UK a VFN. Ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady (FNKV) stážoval popáleninový chirurg v Popáleninovém centru FNKV a ortoped navštěvoval na vybrané operace Ortopedicko-traumatologickou kliniku 3. LF UK a FNKV. Dále byla zajištěna stáž v Ústavu chirurgie ruky ve Vysokém nad Jizerou. Stážisté měli možnost i praktického nácviku osteosyntéz na modelech ve školicím středisku firmy Medin v Novém Městě na Moravě. Kurz byl zakončen předáním certifikátů na I. chirurgické klinice hrudní, břišní a úrazové chirurgie.
Účastníci i pořadatelé kurzu byli přijati na ministerstvu zahraničních věcí ředitelem odboru Blízkého východu a severní Afriky. Kurz byl kladně hodnocen jak účastníky, tak i zúčastněnými resortními ministerstvy. Na základě zkušeností z tohoto pilotního kurzu budou připravovány další kurzy. S jejich účastníky budou nadále udržovány kontakty jak formou prohlubovacích individuálních stáží či výměnou zkušeností na kongresech a konferencích, tak i formou pomoci při výběru dalších frekventantů postgraduálních kurzů.
(Redakčně zpracováno s podklady koordinátora programu MEDEVAC v ČR Lukáše Němce, MV ČR, a náměstka pro vědu, výzkum a vzdělávání VFN MUDr. Jana Břízy, CSc., MBA)