WASHINGTON - Informovala o tom agentura Reuters.
Vědecký tým pod vedením Dominika de Quervaina z Curyšské univerzity měl k dispozici 15 studentů, jimž vědci řekli, že jsou součástí ekonomické studie.
Mladíci vytvořili sedm párů a hráli hru založenou na směně peněz. Jestliže se některý z hráčů pokusil podvádět, byl jiným potrestán. Hráči na sebe přitom neviděli.
Každý z hráčů dostal deset peněžních jednotek a všem bylo řečeno, že mohou zvýšit své zisky, pokud si budou v párech navzájem důvěřovat. Hráč „A“ měl vždy na výběr, zda si ponechá všechny peníze, nebo je přenechá svému protihráči. Jestliže si je ponechal, nic nezískal. Pokud je dal oponentovi, ten získal čtyřnásobek částky.
Druhý hráč „B“ se pak měl rozhodnout, zda si peníze ponechá, nebo zda se s nimi hodlá podělit s protihráčem. Jestliže se rozhodl peníze si ponechat, oponent měl právo se do jedné minuty rozhodnout, zda hráče „B“ potrestá. V šesti ze sedmi případů se tak stalo, a to i v případě, že trestající musel na trest obětovat část svých peněz.
„Snímali jsme mozky subjektů, zatímco se dovídali o protihráčově zneužití důvěry a rozhodovali se pro trest,“ napsali vědci v časopise Science. Zjistili tak, že trest v mozku trestajícího aktivoval v mozku oblast dorzální kůry, která je odpovědná za pocity radosti a uspokojení.
Vědci tvrdí, že jejich výzkum by mohl pomoci vysvětlit, jak se vytvářejí přirozené společenské normy regulující chování.
Studie údajně vysvětluje, proč lidé trestají druhé, když poruší společenská pravidla nebo zklamou jejich důvěru. Takové pocity má například řidič, který před sebe v hustém provozu nepustí jiného řidiče, nepoť jej považuje za podvodníka.
„Po tisíce let lidské společnosti neměly moderní instituce na vynucování práva - nestrannou policii a nestranné soudce, kteří zajišťují trestání porušování norem jako je například podvádění v hospodářském styku,“ napsali vědci. „Sociální normy tak musely být vynucovány jinými prostředky a soukromé sankce byli jedním z nich,“ píše se ve studii o významu libých pocitů z pomsty.
ČTK