Tisková zpráva Unie porodních asistentek
Dvě české ženy podaly k Evropskému soudu pro lidská práva stížnost, ve které žalují český stát, protože jim svými restrikcemi znemožnil mít u svého domácího porodu porodní asistentku. Soud v roce 2015 jejich stížnost zamítl, když konstatoval, že se nemůže vměšovat do systému zdravotní péče jednotlivých členských států, nicméně poukázal na závažné nedostatky při poskytování porodní péče v České republice. Velký senát ESLP, ke kterému se ženy odvolaly, rozhodne ve věci jejich odvolání v úterý 15. 11. 2016 v 10:00.
Unie porodních asistentek považuje zjištění ESLP z roku 2015 za potvrzení oprávněnosti dlouhodobých snah o reformu péče o ženy v těhotenství a mateřství. Evropský soud vloni uznal, že by stát měl v koncepci porodní péče zohledňovat nejnovější vědecké poznatky a nebránit rozvoji péče porodních asistentek. Měl by také respektovat fakt, že porodní asistentka je i podle české legislativy odbornicí na zdravě probíhající těhotenství, porod a péči o ženu a dítě po porodu a zároveň je školena v rozpoznávání komplikací v případě, pokud by se nějaké v průběhu těhotenství a porodu objevily.
Nedostatky v péči popsala ve své zprávě i Evaluační mise EU už před vstupem ČR do Evropské unie v roce 2002: „Péče v těhotenství se zdá být dominována lékaři, fragmentována a převážně nemocniční. Toto ovlivňuje modely chování a příklady praxe/péče, které si osvojují studentky, a toto má i vliv na jejich klinické zkušenosti a praxi. Porodní asistentky nemohou vykonávat činnosti porodní asistentky dle Článku 4, Směrnice 80/155/EHS.“
ESLP také ve svém předchozím rozsudku z roku 2015 potvrdil, že porod doma je, co do míry rizika, stejně bezpečný jako porod ve zdravotnickém zařízení. A to za dodržení těchto 3 podmínek:
1 – jedná se o porod plánovaný a dochází k průběžnému vyhodnocování rizika,
2 – jedná se o porod asistovaný kvalifikovanou porodní asistentkou,
3 – je zajištěna následná péče v případě nutnosti transferu do porodnic.
Zahraniční zkušenost
V zemích, kde jsou respektována práva rodiček na svobodnou volbu místa porodu, mají porodní asistentky jasná pravidla pro poskytování péče a tu poskytují tam, kde si žena vybere, tedy i v domácím prostředí. Například v Anglii standardy péče vytváří Národní institut pro excelenci ve zdraví (Institute for Health and Care Excellence - NICE). Na základě státem hrazené studie svá doporučení pro porodníky a porodní asistentky v loňském roce aktualizoval. České porodní asistentky z těchto doporučení také vycházejí.
Britský národní institut (NICE) zdůraznil, že bez ohledu na to, jakou péči a jakého poskytovatele si žena k porodu vybere, mělo by o ni být pečováno s úctou a s respektem k jejím porodním přáním a potřebám. Institut také vydal dvě zásadní změny oproti minulým doporučením:
• na základě vědeckých studií doporučuje, aby se zvýšil počet porodních asistentek tak, aby optimálně pečovala o těhotnou jedna porodní asistentka kontinuálně, tj. po celou dobu těhotenství, při porodu i po porodu.
• na základě analýzy rozsáhlého souboru vědeckých studií konstatují, že pro nejméně 45 % těhotných žen (těch s tzv. nízkým porodnickým rizikem) a jejich děti je z hlediska zdraví bezpečnější nerodit v porodnici. Pro prvorodičky s nízkým rizikem je nejbezpečnější volbou porodní dům vedený porodními asistentkami, buď v rámci porodnice, nebo samostatný mimo areál porodnice. Pro vícerodičky se k této volbě přidává jako stejně bezpečný i porod doma.
V České republice je situace opačná. Prohibice asistovaného domácího porodu, kterou razí Ministerstvo zdravotnictví, nepřináší vyšší bezpečí pro ženy a jejich děti, jak se zastánci tohoto názoru domnívají. Naopak, jako všechna prohibiční opatření, zahání ženy do situace s vyšší mírou rizika, tedy do porodu bez odborné péče.
Vzdělávání
Katedry porodní asistence navíc komunitní péči a péči mimo zdravotnické zařízení vůbec nevyučují, takže porodní asistentky, které chtějí komunitní péči poskytovat, se musí učit od zahraničních odbornic a odborníků nebo odcházejí pracovat do zahraničí. Své důvody, proč odešla čerstvá absolventka Lenka Pazdera pracovat do Anglie, vysvětluje takto: „Jsem ráda, že můžu jako porodní asistentka pracovat v zemi, kde ženy spolurozhodují o péči, která jim bude poskytnuta, mohou svobodně a informovaně volit bezpečné místo porodu, ať už je to v nemocnici, porodním domě nebo doma, a kde lékaři a porodní asistentky spolupracují k co největší spokojenosti žen a jejich rodin.“
Bude tedy trvat delší dobu, než vznikne síť komunitních porodních asistentek, které by mohly naplnit poptávku žen po této péči.
Porodní domy
Vedle domácích porodů blokuje stát i vznik porodních domů. Felipe Castro z londýnské Midwifery Unit Network (sítě porodních center ve Velké Británii), který v Praze o problematice porodních domů přednášel minulý týden, se nad situací v ČR podivuje: „Péče v porodních domech je podle nejnovějších zahraničních studií levnější a bezpečnější. Nerozumím, proč vaše země tyto nejnovější výsledky neuvádí do praxe. Nejvíce by z toho profitovaly ženy. Pro blokování rozvoje péče není žádné rozumné vysvětlení a považuji to za neetické“.
„Jestli se Česká republika zařadí mezi země, které svobodnou volbu místa porodu, vznik porodních domů a péči komunitních porodních asistentek podporují, nebo zůstane v bloku postkomunistických států, které ještě neopustily paternalistický způsob péče, se dozvíme v úterý 15. listopadu 2016. Věříme, že rozhodnutí soudu, které je pro Českou republiku závazné, přispěje k rozvoji komunitní péče porodních asistentek a také k rozvoji sítě porodních domů v naší zemi“, shrnuje svá očekávání Kateřina Hájková Klíčová, výkonná ředitelka Unie porodních asistentek.
Související akce:
• Tisková konference (15. 11. 2016, 13:00)
• Happening „Jen tak si normálně porodit“ před Ministerstvem zdravotnictví (15. 11. 2016, 15:00 – 16:30)
Pro více informací:
• Kateřina Hájková Klíčová, výkonná ředitelka Unie porodních asistentek, klicova@unipa.cz, 734 637 379 (Brno)
• Ivana Königsmarková, prezidentka Unie porodních asistentek, 602 816 081 (Praha)