Na dotaz odpovídá JUDr. Klára Trnková.
Jednotlivá práva pacienta vymezuje zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Předmětný zákon zakotvuje právo pacienta na volbu poskytovatele zdravotních služeb (z poskytovatelů oprávněných poskytovat zdravotní služby, které odpovídají pacientovým zdravotním potřebám) a dále na výběr zdravotnického zařízení. Právo pacienta na volbu konkrétního ošetřujícího zdravotnického pracovníka zákon nezakotvuje.
Dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má pacient jako pojištěnec právo na poskytnutí hrazených služeb, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu. Hrazenými službami jsou v rozsahu a za podmínek zákona o veřejném zdravotním pojištění zdravotní péče preventivní, dispenzární, diagnostická, léčebná, léčebně rehabilitační, lázeňská léčebně rehabilitační, posudková, ošetřovatelská, paliativní a zdravotní péče o dárce krve, tkání a buněk nebo orgánů související s jejich odběrem.
Pokud lze tyto zdravotní služby poskytnout více než jedním způsobem, přičemž všechny tyto způsoby mají stejný terapeutický účinek, hradí se takový způsob poskytnutí, který je v souladu s účelným a hospodárným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění, tedy tzv. základní varianta zdravotních služeb.
Ostatní, ekonomicky náročnější varianty zdravotních služeb, které nesplňují podmínku účelného a hospodárného vynakládání zdrojů veřejného zdravotního pojištění, se ze zdravotního pojištění hradí ve výši stanovené pro úhradu základní varianty zdravotních služeb. Za ekonomicky náročnější variantu zdravotních služeb pak lze považovat pouze zdravotní služby, které jsou takto výslovně označeny v prováděcích právních předpisech.
S ohledem na skutečnost, že odběr krve je hrazenou zdravotní službou, kterou lze poskytnout pouze jedním způsobem a nejedná se o ekonomicky náročnější variantu zdravotních služeb, nesmí zdravotnické zařízení za odběr krve ošetřujícím lékařem přijmout od pojištěnce žádnou úhradu.