Stačil měsíc a lidé si na poplatky ve zdravotnictví docela zvykli. Dokonce natolik, že bez řečí zaplatí i za to, na co mají nárok zdarma.
Buď mají známí a příbuzní autora tohoto textu nehoráznou smůlu, nebo prostě někteří doktoři přišli na to, že dobrých je každých třicet korun, které z pacientů dostanou. O „regulační poplatek“ za odběr krve, za natočení EKG i za změření tlaku si totiž v uplynulém měsíci bez uzardění řekli tři různí pražští praktici. Ve všech případech šlo přitom o úkony, které ministerstvo zdravotnictví uvádí jako konkrétní případy toho, kdy můžete peněženku nechat v kapse a lékaři třeba jen pěkně poděkovat.
Doktoři, kterých se výše řečené dotklo, teď už možná sedají k počítači, aby hájili svůj stav - ne všude to tak je, ne každý vybírá peníze za to, co nemá. Jistě. Jenže o tom, že zmíněné příklady neoprávněného „oslíčku, otřes se“ nejsou v Česku výjimkou, svědčí i čtenářské dopisy a e-maily, které do HN od počátku roku přicházejí.
Pacienti se mají bránit, s lékařem diskutovat, zaplacení odmítnout, zní ministerská rada. Kdo se ale do sporu s lékařem, který v bílém plášti vystupuje v pozici moci a v ordinaci působí jako nezpochybnitelná autorita, opravdu pustí?
Celý článek si můžete přečíst na serveru Hospodářských novin iHNED.cz nebo ZDE
Robert Břešťan, iHNED.cz
