Poplatky přinášejí do zdravotnictví peníze

9. 12. 2013 8:16
přidejte názor
Autor: Redakce
„Poplatky ve zdravotnictví jsou správná věc a jsou nutné. Je to forma spoluúčasti na kvalitě zdravotní péče. Bez nich by bylo ve zdravotnictví peněz méně, bez nich by nikde ve světě zdravotnictví nefungovalo dobře,“ shrnul rozdílné názory na placení poplatků za zdravotní péči ředitel jablonecké nemocnice Vít Němeček.


Poplatky mají také funkci signální. Občan si musí uvědomit, že zdravotnictví není zadarmo. Poplatky v nemocnici je nutné zachovat pro všechny pacienty, tedy včetně seniorů i dětí, protože i ti mají v průběhu pobytu nárok na jídlo a jiný materiál, kojenci třeba na pleny. Ředitel ale zastává poplatky bezčasového omezení. Tak vyhodnotil na nápad omezit poplatky pouze na třicet dnů v roce.

Otázka výše poplatku má jasnou odpověď. V případě hospitalizace si jím pacient přispívá na stravu. Zdá se vám to hodně? Doma se denně najíte za menší částku? „Proč bychom měli hospitalizovaným lidem platit jídlo z veřejného zdravotního pojištění, když mohou tyto prostředky na léčbu? Navrhoval bych sto korun za den pobytu v nemocnici, “ odpověděl si otázkou ředitel Němeček.

Chtějí kvalitu

Poplatky vidí ředitel nemocnice také jako správný krok. Představují spoluúčast na pořízení léků, ať už za položku nebo celý recept. Stejně tak vidí i poplatky hrazené na pohotovosti. A to bez ohledu na to, zda mají funkci regulační, tedy aby pohotovost někdo nepletl se svým obvodním lékařem a nebo jsou dopadem toho, že dostane pacient kvalitní péči po dobu čtyřiadvaceti hodin.

Ale to se nejedná jen pozornost ze strany lékaře, ale v k dispozici a spokojenosti hospitalizovaných to mohou být také uklízečky, vrátní, topiči a další důležité profese. „Chápu, že stát musí zohledňovat ekonomickou situaci sociálně slabších obyvatel, a to se i děje. Při předložení potvrzení o hmotné nouzi tito lidé poplatky neplatí,“ dodal Němeček.

Poplatky přinesou do zdravotnictví peníze, které navýší kvalitu služeb. Představují především formu spoluúčasti na léčení. Označení regulační není podle Němečka výstižné, protože jejich regulační funkce je pouze okrajová. „Mezi politiky se nyní hovoří o zrušení poplatků jako o výhodě pro pacienty,“ dodal.

Nadstandard ano

Ale na koho nejvíce dopadne zrušení poplatků? Na pacienta, především ale na toho nízkopříjmového. Movitější si určitě peníze na potřebnou léčbu dovedou obstarat. Ze zdravotnictví totiž rázem zmizí několik miliard korun. „A právě ty budou chybět v nemocnicích a začne kolotoč šetření a úsporných opatření,“ vysvětlil Vít Němeček.

Následkem zrušení poplatků mohou být méně kvalitní služby. Jablonecká nemocnice nabízí nadstandardní pokoje. Bez ohledu na poplatek je o ně tak velký zájem, že bude brzy třeba navýšit jejich počet. Za den zaplatí hospitalizovaný od 250 – 350 korun.

Nemocnice vydělá

A co říká ředitel Němeček avizované krizi ve zdravotnictví? „Situace se odvíjí od hospodaření každé nemocnice. Jsou takové, které mají ekonomickou situaci velmi špatnou.“

Některé nemocnice dluží svým dodavatelům třeba rok po splatnosti faktur, musí snižovat platy, omezují rozsah péče, jejich stav se zhoršuje. Těch je asi třetina. Další třetina si vydělá na provoz, ale už si nevydělají na investice. Třetí skupina si vydělá i na investice.

„A do té patříme my. Nesnižovali jsme úroveň péče o pacienty, nerušili jsme zaměstnanecké benefity, neupravovali jsme platy. Máme solidní hospodářské výsledky,“ míní ředitel. Každý rok si vydělají na investice kolem třiceti milionů korun i víc.

Příčiny nevidí v tom, že není ve zdravotnictví dostatek peněz. Chybu vidí ve špatném managementu, který si nehlídá výkonnost, kvalitu, náklady. Pořizují investice, na které nemají prostředky. „Třetím důvodem je to, že majitelé nemocnic nekompetentně zasahují do chodu zařízení, ať už se jedná o obsazení pracovních nebo manažerských pozic nebo do nákupu investic,“ dodal ředitel.

Počet a kvalita lékařského i dalšího personálu v nemocnici odpovídá všem požadavkům. Odborných lékařů je dostatek a garantují vysokou úroveň péče o pacienty.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?