.
Nejvíce rizikovými faktory jsou hluboká poranění, jehly „naplněné krví“ (v jehle nebo na jehle zbytky krve) a samozřejmě infekční pacient. Mechanizmem poranění je nejčastěji vlastní používání předmětu nebo jeho likvidace. Pracovat bez ochranných prostředků a vhodných postupů je v dnešní době velkým hazardem. Doposud se udělalo mnoho opatření pro ochranu pacientů, ale na bezpečnost zdravotníků se zapomíná, podceňuje ji nejen zaměstnavatel, ale také sám zdravotník. Přitom až třem čtvrtinám poranění lze předejít používáním ochranných pomůcek a bezpečnějších postupů. Nejrizikovějším pracovníkem ze všech zdravotnických pracovníků je všeobecná sestra (v Itálii 56,9 %, ve Francii 54,7 %, v USA 49,7 %). V Německu se stane až 500 tisíc poranění za rok, v USA celkem až 800 tisíc poranění za rok. Z těchto čísel připadá 0,2 % na nakažení infekcí HIV, 1,6 - 6 % na infekce HCV. V České republice bohužel přesná čísla nejsou známa, proto Sdružení fakultních nemocnic provedlo rozsáhlé šetření v 11 fakultních nemocnicích, s jehož výsledky bych vás ráda seznámila. Šetření probíhalo v březnu 2003, celkem bylo rozesláno 30 100 protokolů, jejichž návratnost byla 48,6 %. Cílovou skupinou byli všichni zaměstnanci (za dodržení podmínek anonymity), kteří v rámci výkonu svého povolání přijdou do styku s pacienty a zdravotnickým materiálem. Tito respondenti (zaměstnanci nemocnic) vyplnili protokol o zranění. Celkem bylo vyřazeno 188 protokolů pro nevyplnění části týkající se poranění a dále 118 protokolů muselo být vyřazeno pro nedůvěryhodnost. Kvalita vyplnění byla obecně velmi nízká, množství údajů chybělo, ať už vědomě nebo z nedbalosti.
Hlavní výsledky průzkumu
Ve sledovaných nemocničních zařízeních se zranily minimálně jednou některým ze čtyř uvedených způsobů (jednorázová jehla pro aplikaci léků, jednorázová jehla k odběru krve, jehla od periferní žilní kanyly nebo jiná ostrá pomůcka) téměř tři čtvrtiny zaměstnanců.
Nejčastěji došlo ke zranění o použitou jednorázovou jehlu při aplikaci léků. Tímto způsobem se již zranila více než polovina zaměstnanců (53,3 %). Následovala zranění o jinou ostrou pomůcku (51,1 % zaměstnanců). Jednorázovou jehlou při odběru krve se minimálně jednou zranila necelá třetina zaměstnanců (31,4 %). Nejméně poranění bylo způsobeno jehlou od periferní žilní kanyly -necelá pětina zaměstnanců (18,4 %). Nejčastěji došlo k poranění před likvidací jehly nebo ostrého předmětu nebo při jejich používání. Největší míru zavinění přiznávají zaměstnanci sobě (čtyři pětiny poranění). Poranění z hlavní viny jiného zdravotníka nebo pacienta uvedlo jen minimum poraněných zaměstnanců (3,1 %). rukavice a ústenka. Další možností je dodržovat „bezpečné“ pracovní postupy včetně „bezpečné“ likvidace použitých ostrých předmětů. Je nutné pořádat kurzy a školení převážně na úrovni zdravotnického zařízení, kde se tyto „bezpečné“ pracovní postupy učí. Tato prevence je vždy levnější než léčení a finanční náklady na zaměstnance s profesionální nákazou. Jak bychom tedy měli bezpečně likvidovat jehly, kanyly a jiné ostré předměty?
Nikdy nezasunovat jehly zpět do ochranného obalu, neoddělovat stříkačky a jehly po použití (likvidovat je dohromady), vhazovat je do určených nádob (odolné proti propíchnutí, pevné při transportu, uzavíratelné, zřetelně označené). Mezi nevhodné nádoby řadíme PET láhve a papírové krabice. Řádně nesplňují ani jednu výše uvedenou vlastnost. Další možností, jak snížit riziko poranění na minimum, je používání bezpečnostních pomůcek, například bezpečnostní periferní žilní kanyly se „zámkem“, o kterou se nemůžete poranit. Ve Španělsku, a v USA je používání těchto kanyl povinné. Pokud se stane, že se poraníme, měli bychom dodržet tento postup: Dezinfi kovat místo poranění, stimulovat ránu ke krvácení (vymačkáváním), provést znovu dezinfekci, zranění nahlásit vedoucímu pracovníkovi a zaznamenat do příslušného k tomu určené dokumentace, zajistit vyšetření krve na protilátky u závodního lékaře/na infekčním oddělení (nejlépe do 24 hodin) a provést následná opatření při zvýšeném riziku nákazy: HBV - pasivní imunizace u neočkovaných a u očkovaných bez protilátek, HCV - profylaxe není k dispozici, HIV - antiretrovirovou léčbu zvážit individuálně u nejbližšího AIDS centra (telefonicky, osobně).
SOUHRN
Studie poranění zaměstnanců ostrými předměty zpracovává výsledky téměř 15 000 vyplněných dotazníků od zaměstnanců 11 fakultních nemocnic. Mezi nejdůležitější závěry studie patří tyto skutečnosti: alespoň jednou v profesní kariéře se ostrými předměty poranilo téměř 75 % zaměstnanců, nejčastěji to bylo o použitou jednorázovou jehlu při aplikaci léků. Mezi nejrizikovější pracovníky patří porodní asistentka a všeobecná sestra (četnost poranění závisí na frekvenci prováděného rizikového výkonu). V souvislosti s poraněním onemocnělo 2,9 % zaměstnanců. Téměř třetina poranění zůstala bez záznamu do příslušné dokumentace a vyšetření protilátek bylo provedeno pouze u čtvrtiny poraněných. Zaměstnanci nemocnic tato rizika značně podceňují!
SUMMARY
Almost 15 000 employees of 11 teaching hospitals have filled in a questionaire on sharp stick injuries. These are the most significant results of the study: almost 75 % of all respondents have had at least one injury by a sharp object, most often an injection needle during medication administration. The most vulnerable professionals are midwives and general nurses (the incidence rate of injury correlates with the amount of risk procedures being performed). 2,9 % of injured employees have developed a disease associated with the injury. Almost one third of injuries have not been properly documented and only one fourth of the injured employees have undergone antibody screening. It is suggested that the employees greatly underestimate this problem
O autorovi: Mgr. Petra Charvátová, (petra.charvatova@ftn.cz ) FTNsP, Praha