Porod je laickou veřejností vnímán ve většině případů jako výkon, který má být prováděn odborně způsobilým lékařem lege artis, a to ať se jedná o porod nekomplikovaný, provázený komplikací, nebo porod rizikového těhotenství, který musí být veden za stanovených kautel, včetně dodržování pravidel sterility, s maximálním možným ohledem na rodičku a okolí. Samotná skutečnost, že porod u zdravé ženy je záležitost fyziologická, nemůže zakládat možnost odmítnout požadavek ženy, aby její fyziologický porod vedl lékař, a nikoliv porodní asistentka. V současné době jsme svědky toho, že se rozmáhají tendence znovu zavést a provádět porody doma.
Je třeba poukázat na skutečnost, že pod pojem porod laická veřejnost zahrnuje zpravidla pouze vlastní vypuzení plodu (angl. delivery), zatímco, vzato medicínsky, je porod zahájen pravidelnou kontrakcí s efektem na hrdlo děložní a ukončen vypuzením placenty (angl. labor). Pokud je požadavek na vedení porodu doma, je tím míněn celý porodní akt, to je od pravidelných kontrakcí s odezvou na děložní hrdlo po porod placenty a následným ošetřením hráze, atd.
Jaké jsou v ČR právní podmínky pro porod doma?
Při úvaze o provádění porodu doma musíme brát v úvahu, že Listina základních práv a svobod v čl. 6 stanovuje, že lidský život je hoden ochrany již před narozením. To znamená, že je povinností ošetřujícího lékaře předem odstranit všechny možné noxy, které by mohly ohrozit život plodu nebo novorozence či komplikovat porod nebo provádět porod za kautel, které jsou v rozporu s postupy lege artis. Tento požadavek se však vztahuje i na matku.
V odstavci 1, § 17 zákona č. 20/1966 Sb. v platném znění je stanoveno, že léčebně- -preventivní péče spočívá v péči o ochranu, navrácení a upevnění zdraví jednotlivců i kolektivu, je poskytována obyvatelstvu ve zdraví i v nemoci, v mateřství a při jiných stavech vyžadující lékařskou pomoc.
V odst. 1, § 11 zákona č. 20/1966 Sb. v platném znění se stanovuje, že zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení státu, obcí, fyzických a právnických osob v souladu se současnými dostupnými poznatky vědy. V současné době je u nás většinou odborné a především laické veřejnosti jako postup vedení porodu lege artis chápán porod v lůžkovém oddělení gynekologicko- -porodnickém odd. nemocnice s návaznou péčí pediatra.
Podmínky a rozsah poskytování zdravotní péče v nestátních zdravotnických zařízeních stanovuje zákon č. 160/1992 Sb. v platném znění. V § 4 je stanoveno, že nestátní zdravotnické zařízení musí být pro druh a rozsah jím poskytované zdravotní péče personálně, věcně a technicky vybaveno a musí splňovat podmínky kladené na jeho provoz. V § 5 se pak uvádí, že nestátní zdravotnické zařízení je povinno poskytovat péči jen toho druhu a v tom rozsahu, v jakém je poskytování zdravotní péče stanoveno v rozhodnutí o registraci. Prakticky to znamená, že by v registraci zdravotnického zařízení muselo být konkrétně uvedeno, že porody budou prováděny doma. Zatím však žádná registrace na tuto činnost nebyla v naší republice okresním úřadem vystavena.
V odst. l, § 9 zákona č. 20/1966 Sb. je stanoveno, že občané mají právo na poskytování zdravotní péče podle ustanovení tohoto zákona, zákona o všeobecném zdravotním pojištění a předpisů vydaných k jejich provádění. V odst. 1, § 18 zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění je stanoveno, že zdravotní péči poskytují ve zdravotnických zařízeních, nebo je-li to nezbytné s ohledem na zdravotní stav pojištěnce, i na jiném místě, kde je nutno péči poskytnout, zdravotničtí pracovníci, popřípadě další odborní pracovníci ve zdravotnictví, a to v rozsahu své odborné způsobilosti. Z uvedené citace je zřejmé, že je možné poskytovat zdravotní péči i mimo ordinaci lékaře a lůžkové oddělení nemocnice. Sporné však je, zda je možné plánovaný fyziologický porod vedený doma zdůvodňovat zdravotním stavem, když ten by indikoval právě spíše vedení porodu v lůžkovém zařízení nemocnice.
Skutečnost, že porod vaginální hlavičkou je v Seznamu zdravotnických výkonů s bodovými hodnotami kód 63119 uveden s omezením vykazovat pouze za hospitalizace, svědčí o tom, že ČLK, která seznam vydala ve spolupráci s MZ, zatím nepočítala s tím, že by se plánované fyziologické porody prováděly doma.
Nelze pominout ani odst. 7, § 2 Etického kodexu ČLK, kde je uvedeno, že lékař nesmí zvolit diagnostický a léčebný postup, který sám o sobě nebo v souvislosti s aktuálním stavem nemocného zvyšuje riziko neúměrně k očekávanému přínosu. Je proto nutné připomenout, že nelze jednoznačně a s naprostou jistotou tvrdit, že se i při vedení fyziologického porodu nemohou vyskytnout nepředvídané komplikace.
Je samozřejmý předpoklad, že v případě porodu doma bude nutné, aby souhlas s tímto postupem dala matka písemně, tedy aby byl rodičkou podepsán pozitivní reverz, ve kterém musí být uvedeny i možné komplikace. Podpisu reverzu musí předcházet podrobné vyčerpávající poučení. Je třeba zdůraznit, že je zcela chybný a ničím nepodložený názor, že pozitivní reverz chrání lékaře, pokud došlo k zaviněné komplikaci či poškození na zdraví. Tedy pokud došlo při porodu doma k poškození zdraví dítěte či matky, bude ten, kdo porod doma vedl, volán k odpovědnosti, i když byl porod doma veden na žádost rodičky, která podepsala pozitivní, souhlasný reverz.
Protože i plánovaný fyziologický porod mohou provázet komplikace, které by si v některých případech mohly vynutit řešení císařským řezem, je důležité si uvědomit, že odborná společnost doporučila, aby císařský řez byl proveden do 15 minut od stanovení indikace k tomuto výkonu. Pokud by byla indikace stanovena doma, lze jen velmi obtížně tento požadavek splnit, pokud vůbec můžeme tvrdit, že je to možné.
Kvalifikace zdravotníka u porodu v domácím prostředí
Nevyjasněná otázka je, kdo by mohl porod doma vést. Vedení fyziologického porodu je náplní atestace 1. stupně v oboru gynekologie a porodnictví a je i náplní odborné kvalifikace porodní asistentky. Domníváme se však, že okolnosti, za kterých je porod doma veden, nás opravňují k požadavku, aby porod doma vedl výhradně odborník s atestací 2. stupně, pokud vůbec lze s vedením porodu doma souhlasit. V § 12 zákona č. 20/1966 Sb. v platném znění je stanoveno, že zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení na základě spolupráce a účelné dělby práce při zachování jednoty odborné péče o zdraví a osobní odpovědnosti za poskytnutou péči. V těchto zařízeních mohou vyšetřovací a léčebné výkony provádět jen oprávnění zdravotničtí pracovníci.
Právní odpovědnost zdravotníka vedoucího porod doma
Vezmeme-li v úvahu, že valná část domácností v ČR nemá takové parametry, které by plně vyhovovaly vedení porodu doma a kde by bylo možné zajistit vše potřebné pro klidné a zdárné vedení porodu, pak musíme konstatovat, že i když žádná právní norma vysloveně nezakazuje vedení plánovaného fyziologického porodu doma, pak pokud při porodu doma dojde ke komplikaci, může tento stav být kvalifikován jako trestný čin podle § 223 (ublížení na zdraví z nedbalosti) trestem odnětí svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. Došlo-li k ublížení na zdraví nebo podle odst. 1, § 224 TZ (z nedbalosti způsobená těžká újma na zdraví nebo smrt dítěte nebo rodičky), je třeba počítat s možným trestem odnětí svobody od 6 měsíců až do pěti let.
Je samozřejmé, že pokud by došlo při vedení porodu doma k ublížení na zdraví nebo k těžké újmě na zdraví, že by tento stav zakládal oprávnění poškozené rodičky na sanaci škody, tedy na odškodnění spočívající v úhradě bolestného, snížení společenského uplatnění a úhrady všech nákladů spojených se škodou na zdraví.
Oprávněně proto máme za to, že v současné době jsou medicínská, právní i společenská rizika vedení porodu doma tak velká, že převažují nad možným přínosem tohoto způsobu vedení porodu, a to i s ohledem na skutečnost, že vedení porodu doma nemá jednoznačnou oporu v žádné právní normě. Stanoviska soudních znalců v oboru lékařství nejsou jednoznačná a pracovníci justice většinou vedení plánovaných porodů doma odmítají jako postup non lege artis s odkazem na neúměrná rizika.
Etický kodex ČLK v odst. 5, § 2 stanovuje, že lékař nemůže být donucen k takovému lékařskému výkonu nebo spoluúčasti na něm, který odporuje jeho svědomí nebo odbornému přesvědčení, s výjimkou situací bezprostředního ohrožení života. Nelze tedy vytýkat lékaři neetické jednání, pokud odmítá provádět porody doma.
n