Zhruba polovina Maďarů si podle Gallupova ústavu myslí, že kdyby úplatek lékaři či zdravotnímu personálu nedala, mělo by to negativní dopad na péči, která se jim dostane. Maďarská lékařská komora se dokonce domnívá, že zdravotnictví v Maďarsku udržují v chodu právě úplatky. Bez nich by bylo ještě méně lékařů a sester. Na zdravotnictví jde z maďarského rozpočtu zhruba 650 miliard forintů ročně.
Diskusi o uplácení ve zdravotnictví nedávno rozvířila internetová stránka www.halapenz.hu. Zveřejnila neúplný seznam maďarských gynekologů a porodníků, včetně částek, které tito lékaři předem vyžadovali za předporodní péči a za porod.
Zřizovatelem stránky je mladík Balázs Nyírö z jihomaďarského Szegedu. Podle vlastních slov ji vytvořil na základě otřesných zkušeností vlastní ženy při porodu prvního dítěte. Sestavil ji hlavně z příspěvků pacientek, které na ní kromě cen uváděly i to, co si prožily s jednotlivými lékaři.
Podle údajů zveřejněných na Nyíröově stránce stojí porod v Maďarsku v průměru kolem 50 tisíc forintů (přes šest tisíc korun), podle jiných informací se však za něj platí i dvojnásobek. Jedná se přitom výhradně o porody ve státních zdravotnických zařízeních, kde jsou tyto úkony podle zákona bezplatné.
Internetová prezentace způsobila v Maďarsku poprask, někteří z uvedených lékařů se obrátili k soudu, neboť byli v podstatě obviněni z trestných činů.
Odsoudil ji i maďarský ombudsman pro ochranu údajů Attila Péterfalvi.
„Zřizování podobných veřejných databází vyžaduje souhlas všech uvedených osob,“ tvrdí. Čili i souhlas lékařů, jejichž jména se na stránce objevila. Nyírö proto původní stránku zrušil. Jeho projekt má ale řadu pokračovatelů. Na internetu se okamžitě objevily stránky s podobným obsahem.
„Stránku lze z hlediska pacientů pouze přivítat,“ myslí si naopak odborník na problematiku zdravotnictví Péter Mihály. Pokud současné zákony její provozování nedovolují, je podle něj nutné legislativu v zájmu ochrany pacientů změnit.
Většina účastníků diskuse nicméně potvrdila, že uvedené ceny odpovídají realitě. Stejně jako fakt, že částky jsou vyžadovány předem.
Právě to je podle ministra zdravotnictví Mihály Kökénye hlavní problém. Tvrdí totiž, že pokud pacient lékaři za něco zaplatí zpětně, jako projev díků za kvalitní léčbu, nelze to nijak trestat. „Jde-li však o předem vyžadované, předem stanovené sumy, je to jiná věc,“ říká. Pak se podle něj jedná o vydírání.
Ani ministr ale neví, jak proti úplatkům ve zdravotnických zařízeních bojovat. Obrátil se sice na prokuraturu, ta je však skeptická. V Maďarsku zatím neznají jediný případ, kdy by byl lékař za něco podobného odsouzen.
Kökény zároveň navrhl daňovému úřadu, aby přezkoumal, zda životní úroveň některých lékařů výrazně nepřevyšuje úroveň odpovídající jejich legálním (a zdaněným) příjmům.
Petr Morvay, Hospodářské noviny, 16.01.2004
Autor je redaktorem deníku SME