Jsou sice zařazeny na programu současné schůze sněmovny, zda se k nim ale poslanci dostanou, není jisté. Připomněla to televize Prima.
Místopředseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny a současně jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) dnes v televizní diskusi k tomu řekl, že nejde o faktický problém, protože pojišťovna funguje a platby posílá.
„Nikdo se nemusí bát, že by přišel ke zdravotnickému zařízení, vyndal průkaz pojištěnce VZP a někdo mu řekl: Sorry, vy nemáte zdravotně pojistný plán, takže vás neošetříme,“ prohlásil Hašek.
Označil ale za nepřijatelné, aby takový dokument přecházel z roku na rok a aby se jím sněmovna zabývala dokonce zpětně.
Haškův oponent v debatě, místopředseda ODS Petr Gandalovič, který je na rozdíl od Haška poslancem, připustil, že neví, proč takové zpoždění vzniklo. Takových případů existuje více.
Sněmovna například od srpna 2007 až dosud neprojednala zprávu o stavu zemědělství za rok 2006 nebo třeba výroční zprávu Rady Českého rozhlasu za rok 2007.
Oba se také přeli o smysl a význam zdravotnických regulačních poplatků. Gandalovič je obhajoval s tím, že vynesly nejen pět miliard korun zdravotnickým zařízením, ale dalších pět miliard uspořily omezením zbytečných návštěv u lékaře a zbytečným předepisováním léčiv.
Hašek regulační poplatky odmítl s tím, že nynější systém je zcela špatný a jde jen o tahání peněz z kapes občanů. Řekl, že je lepší poplatky nyní zrušit a po volbách mluvit například o tom, zda má pacient platit za pobyt v nemocnici.
Totéž připustil již loni stínový ministr zdravotnictví ČSSD David Rath, když řekl, že poplatek za stravu v nemocnici systém financování zdravotnictví ani nespasí ani nepoškodí a většině lidí by prý zřejmě nevadil.
Sněmovna se má v úterý sejít na mimořádné schůzi, kterou svolala ČSSD. Jedním z bodů na programu je právě návrh KSČM na zrušení poplatků ve zdravotnictví i obdobný návrh sociální demokracie.
V televizní anketě TV Prima, kde diváci prostřednictvím textových zpráv hlasovali, zda mají regulační poplatky ve zdravotnictví smysl, se 55 procent z nich vyjádřilo, že mají. Zbylých 45 procent vyjádřilo názor opačný.