„Měli jsme otevření jednání. Myslím, že všechny sporné body jsme domluvili,“ řekl Štětina. „Teď už by nic nemělo stát v cestě, aby tento zákon byl podpořen,“ dodal poslanec.
Podle Štětiny se podařilo vyjasnit všechny sporné body, které se minulý týden objevily na jednání špiček vládní koalice ve formátu K9.
První fáze zdravotní reformy počítá s růstem spoluúčasti pacientů. Do roku 2014 by měla stoupnout o pět procent, tedy na 22 procent. Pacienti ale nebudou zatím platit za levnější amalgámové plomby, uhradí jim je nadále zdravotní pojišťovna. Za kvalitnější amalgámové plomby v kapslích a bílé plomby mimo přední zuby už pacienti platí teď.
Další rezervy, přibližně ve stejné výši jako navýšení spoluúčasti pacientů, chtějí politici hledat v lékové politice, správě pojišťoven a například v lázeňství.
Spoluúčast pacientů by měla příští rok stoupnout o procento a v dalších dvou letech vždy o dvě procenta. Zdravotnictví spotřebuje ročně 280 miliard. Spoluúčast je 45 miliard, z nich pět miliard je za regulační poplatky u lékaře, v nemocnicích a lékárnách. Doplatky na léky tvoří ročně devět miliard, platby u zubařů šest miliard. Celých 25 miliard je „zbytná“ spoluúčast za vitamíny, potravinové doplňky či kosmetické operace.
Jeden ze sporných bodů dnešního jednání se podle Štětiny týkal členů představenstev zdravotních pojišťoven, podrobnosti neuvedl. Heger prý Věcem veřejným slíbil, že právě tento zádrhel vyřeší nový zákon o zdravotních pojišťovnách, které vládě dá do konce června.
V návrhu novely jsou další úsporná opatření, včetně změn v lékové politice, změna 30 korunového poplatku za položku na receptu za celý recept, zvýšení poplatku za den v nemocnici z 60 na 100 korun a placení léků do ceny 50 korun a podpůrných léků pacientem.
Podle novely má být poskytovaný standard v souladu s poznatky vědy i ekonomickými možnostmi, což v dosavadních zákonech není. Lidé by si mohli na lepší péči připlatit - v návrhu jsou lepší klouby a oční čočky, lepší sádra a robotické operace. Má to být zhruba půl procenta péče, postupně by mohl podíl nadstandardů stoupnout asi na dvě procenta.
Zdravotnictví bude příští rok chybět 10,6 miliardy korun. Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury nelze bez navýšení finančních zdrojů řešit například zvyšování mezd pro lékaře a ostatní zdravotnický personál. Růst spoluúčasti pacientů na 22 procent je podle něj nezbytný. „Chci jen připomenout, že z okolních zemí Polsko a Maďarsko mají 29, Slovensko 33 procent. To znamená, že i po tomto zvýšení za tři roky budeme mít spoluúčast mnohem nižší než naši sousedé,“ prohlásil.
Opoziční ČSSD zdravotní reformu kritizuje. Zásadně se staví zejména proti plánu rozdělit zdravotní péči na standard hrazený pojišťovnou a pacientem placený nadstandard. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka pohrozil, že se strana obrátí na Ústavní soud, jestliže koalice silou svých 115 hlasů prosadí ve sněmovně záměr rozdělit zdravotní péči. Podle ČSSD jde o protiústavní rozdělení zdravotnictví na péči o bohaté a péči o chudé. Stejná kritika zní i od odborářů.