„Výkonná rada WHO přijala na svém lednovém zasedání rezoluci o paliativní péči, která vyzývá všechny členské státy, aby zpracovaly a zavedly do praxe opatření pro plnou integraci paliativní péče do národních zdravotních systémů. V této interpelaci se tedy chci ptát, jak ministerstvo zdravotnictví plánuje v této věci postupovat,“ uvedla svou řeč ve sněmovně poslankyně Pecková a připomněla výsledky výzkumu postojů laické i odborné lékařské veřejnosti, který na podzim 2013 provedla agentura STEM/MARK spolu s organizací Cesta domů za podpory MPSV.
Vyplývá z něj, že informaci o tom, že jsme nevyléčitelně nemocní, se dozvíme zpravidla během desetiminutového rozhovoru v nemocničním pokoji za přítomnosti ostatních pacientů. Každý pátý z nás se potom pravdu o svém zdravotním stavu nedozví vůbec, údajně „pro naše dobro“. Ze studie také vyplývá, že 80 % lidí by si přálo dožít svůj život doma, mezi svými. Prakticky nikdo si nepřeje zemřít v nemocnici nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné, přesto je to právě těch 80 %, kteří nakonec v nějakém lůžkovém zařízení nebo ústavu zemřou.
„Systém veřejného zdravotního pojištění nepočítá s domácí paliativní péčí a nemocné odkazuje na návštěvní službu praktického lékaře, která, jak víme, existuje jen na papíře. Na ministerstvu zdravotnictví leží od minulého období rozpracovaná koncepce paliativní péče. Můj dotaz tedy zní, zda ministerstvo počítá s obnovením práce na tomto dokumentu, a pokud ano, pak kdy a jak,“ uzavřela interpelaci Gabriela Pecková.
Koncepci nahradila nová legislativa
Ministr Němeček v odpovědi na interpelaci poslankyni Peckové uvedl, že ministerstvo zdravotnictví obdrželo v dubnu 2011 k připomínkám návrh usnesení vlády ČR k materiálu „Strategie rozvoje paliativní péče v České republice na období 2011–2015“, který připravila Rada vlády pro lidská práva. Návrh usnesení uložil ministru zdravotnictví, aby ve spolupráci s ministrem práce a sociálních věcí a se zmocněnkyní vlády pro lidská práva vypracoval národní akční plán realizace této strategie.
„V průběhu roku 2011 však vláda neschválila výše uvedené usnesení, ale naopak díky rychlému legislativnímu procesu došlo ke schválení nových zdravotnických právních předpisů. Dle názoru ministerstva zdravotnictví tak byly odstraněny zásadní legislativní překážky v resortu a v současné době již neplatí, že neexistuje zákonná úprava pro poskytování paliativní péče,“ vysvětlil Svatopluk Němeček fakt, proč již resort dále národní akční plán realizace uvedené strategie nerozvíjel.
Ministr zdravotnictví dále připomněl, že zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, paliativní péči definuje jako zdravotní péči, jejímž účelem je zmírnění utrpení a zachování kvality života pacienta, který trpí nevyléčitelnou nemocí v pokročilém nebo konečném stadiu nebo chronickou bolestí, a že zákon také stanoví možnost vykonávat paliativní péči ve vlastním sociálním prostředí pacienta.
Kódy existují, ale kdo je využívá?
„Do vyhlášky, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, byly od roku 2012 zařazeny dva nové výkony, jež umožňují realizovat lékařskou paliativní péči v domácím prostředí. Jde o výkony ‚První vyšetření a zavedení paliativní péče lékařem u pacienta v terminálním stavu v domácím prostředí‘ a ‚Vyšetření pacienta lékařem specialistou v oboru paliativní medicíny v domácím prostředí‘,“ podotkl ministr Němeček.
Jak ale před časem náš list informoval, poskytovatelé domácí paliativní péče, tj. domácí hospice, tyto výkony nasmlouvány pro své lékaře doposud nemají. Představa, že domácí paliativní péči pokryjí domácí ošetřovatelské služby typu home care či praktičtí lékaři, je také mylná. Jak před časem uvedl předseda České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP Ladislav Kabelka, „není v moci home care agentur a praktických lékařů, aby umírajícím pacientům tuto péči zajistili. Paliativu neposkytují a nemohou být k dispozici 24 hodin denně.“
Nový systém postakutní péče
Ministerstvo zdravotnictví přesto předpokládá, že toto nově vytvořené právní prostředí umožní rozvoj domácí paliativní péče, a jak ministr Svatopluk Němeček uvedl, připravuje nyní koncepci následné a dlouhodobé lůžkové péče, v jejímž rámci se chce věnovat také identifikaci přetrvávajících problémů v paliativní péči.
„Cílem koncepce je nový organizační systém koordinace postakutní péče s návazností na akutní lůžkovou a ambulantní péči. Předpokládaným efektem je zlepšení dostupnosti postakutní péče při stárnutí populace a postupná eliminace převisu poptávky po těchto službách,“ dodal a připomněl iniciativy resortu v podpoře vzdělávání lékařů v oboru paliativní medicíny a léčby bolesti i podporu MZ při vzniku 11 českých kamenných hospiců.