Nyní je v Česku šest mobilních hospiců, které se věnují péči o nevyléčitelně nemocné či umírající děti. Všem ale není dostupná, ročně by pomohla asi 3000 dětí a rodin. „Nutně potřebujeme dotační titul ministerstva zdravotnictví, který by umožnil rozvíjet kapacitu domácí dětské paliativní péče, ideálně několikaletý. Je iluzorní si myslet, že by se poskytovatel dokázal připravit na poskytování péče za rok,“ řekl na semináři tajemník pracovní skupiny sekce dětské paliativní péče při České společnosti paliativní medicíny Jiří Krejčí.
Podle něj je v Česku asi 13 poskytovatelů zdravotní péče, kteří péči o umírající děti poskytují nebo mají zájem ji poskytovat. „Začít poskytovat paliativní péči o dětské pacienty je i pro zkušený domácí hospic velmi finančně náročné. Musí zaměstnat pediatra a dětskou sestru, proškolit celý personál. Bez podpory ministerstva by byl tento krok velmi náročný,“ uvedla předsedkyně sekce dětské paliativní péče Mahulena Mojžíšová.
Náklady odhadují průměrně 160.000 korun na vzdělání personálu a kolem 590.000 korun na platy. Pokud by zdravotní pojišťovny s těmito zájemci uzavřely smlouvy, byla by podle Mojžíšové do několika let vytvořena síť poskytovatelů, kteří by pokrývali prakticky celou zemi. Zatím funguje jeden dětský paliativní tým v motolské nemocnici, jeho provoz je placený z dotace ministerstva a darů nadací.
Od letošního roku jsou služby mobilních hospiců včetně dětských placené z veřejného zdravotního pojištění. Úhrada za jeden den je maximální 1436 korun a počítají se do ní všechny zdravotní služby, platy personálu, léky a doprava k pacientovi. U dospělých je po 30 dnech tato částka snížena na polovinu, u dětských pacientů po 90 dnech. Podle odborníků je ale obtížné rozhodnout, jestli dítě zařadit do úhrady podle tohoto výkonu, protože jeho prognóza může být dlouhodobější.
Paliativní péče se stará o děti jak s nemocemi život ohrožujícími, tak nemocemi bez možnosti léčby, vážnými postiženími nebo nemocemi, kdy je předčasná smrt nevyhnutelná. Zatímco u dospělých jde hlavně o nádory, u dětí kromě nich také o selhání srdce, ledvin a jater, svalové dystrofie, cystickou fibrózu, těžké formy mozkové obrny, těžké vývojové vady nebo další nemoci.
Součástí paliativního týmu je kromě lékaře také dětská sestra, sociální pracovník a psychoterapeut či psycholog. Kromě mírnění příznaků nemoci dítěte se starají také o jeho rodinu, které se snaží usnadnit život s nevyléčitelně nemocným a připravit ji na jeho smrt. Poté rodinu provázejí i obdobím truchlení.