Zdeněk Adam a kol. ve své knize „Speciální onkologie“ charakterizují kolorektální karcinom jako maligní onemocnění vznikající maligní přestavbou cylindrického epitelu tlustého střeva a rekta. Autoři konstatují, že kolorektální karcinom obvykle vznikne z polypů, na které je nutné hledět jako na prekancerózu.
Národní onkologický registr rozděluje tyto nádory podle jejich anatomické lokalizace na nádory tračníku (C18), nádory rektosigmoideálního spojení (C19) a vlastní nádory rekta (C20).
Téma kolorektálního karcinomu (KRCA) je velmi aktuální. Podle dostupných dat je evidentní, že onemocnění představuje významnou hrozbu. Informace získané ze serveru svod.cz z roku 2008 udávají, že Česká republika zaujímá 5. příčku v incidenci tohoto zhoubného onemocnění ve světě. KRCA představuje celosvětově jeden z nejvážnějších problémů veřejného zdravotnictví.
Prezentace a interpretace výsledků
V souvislosti se vznikem kolorektálního karcinomu jsem ve výzkumné části bakalářské práce použila metodu kvantitativního výzkumu a vytvořila dotazník o 27 otázkách. Tento dotazník byl zcela anonymní, k souhrnným výsledkům bylo použito 195 plně vyplněných dotazníků. Jednotlivé otázky byly zaměřeny na povědomí respondentů o rizikových faktorech (RF) souvisejících se vznikem KRCA. Zajímala jsem se také o screeningová vyšetření či samotný výskyt jednotlivých rizikových faktorů u dotazovaných respondentů. Dotyční měli navíc i možnost vyjádření názoru, co by rádi na svém životním stylu změnili. Pro přehlednější zobrazení získaných výsledků jsem data zpracovala pomocí grafů.
Znalost rizikových faktorů Graf 1 je zaměřen na informovanost respondentů o rizikových faktorech vzniku kolorektálního karcinomu a zobrazuje procentuální četnost jednotlivých (nejčastěji zvolených) nabízených odpovědí. Dotazovaní mohli označit i více než 1 odpověď z 12 nabízených možností. Méně časté odpovědi byly do grafu zařazeny pod volbu „ostatní možné odpovědi“, kam patřily například: vysoký krevní tlak, užívání hormonální antikoncepce, nadměrné pití minerálních vod apod. Veřejnost je tedy podle mého výzkumu o rizikových faktorech KRCA poměrně dobře informována. Tento fakt přisuzuji i skutečnosti, že byla použita otázka s výběrem z několika možností odpovědi.
Povědomí o screeningu V dotazníku nechyběly ani otázky zaměřené na znalost screeningových vyšetření sloužících k včasné detekci kolorektálního karcinomu. Výsledky informují mimo jiné také o tom, že přes 50 % dotazovaných nemá žádné povědomí o nabízených screeningových metodách KRCA (viz graf 2).
Odpovědi respondentů zaměřené na využití screeningových metod dále přinášejí zajímavé výsledky: 84 % respondentů nikdy žádné ze screeningových vyšetření nevyužilo. Tato data jsou alarmující zejména proto, že podle věkové struktury respondentů má 37 % z nich nárok alespoň na jedno ze dvou screeningových vyšetření zdarma (viz graf 3).
V souvislosti s otázkami zaměřenými na screeningová vyšetření vyplývají z výzkumu další zajímavé informace. Ačkoli ženské pohlaví bylo ve výzkumném šetření zastoupeno 45 %, pouze 2 % žen dokázala správně odpovědět, že test na okultní krvácení lze získat i u gynekologa. Tento fakt přisuzuji skutečnosti, že gynekologové byli do screeningového programu kolorektálního karcinomu zařazeni později, a to až v roce 2009. * Výskyt rizikových faktorů Ve spojitosti se znalostí rizikových faktorů napomáhajících vzniku kolorektálního karcinomu jsem se zaměřila také na četnost jejich výskytu u jednotlivých dotazovaných. Z grafu 4 vyplývá, že hrozivých 66 % zúčastněných prokazuje vysokou hodnotu BMI. Pokud se zaměříme na rozčlenění rizikových respondentů podle pohlaví, vyplyne, že ze 129 rizikových jedinců celých 98 představuje skupina zastoupená muži. Podle literatury je vysoká hodnota BMI prokázána jako rizikový faktor pro vznik kolorektálního karcinomu v mnoha studiích. Alkohol konzumuje (ať už pravidelně nebo příležitostně) 83 % dotazovaných, nejčastěji byla označována varianta pivo. Alarmujících 70 % dotazovaných nekonzumuje dostatečně ovoce ani zeleninu. Odborníci ovšem tvrdí, že dostatečná konzumace zeleniny a ovoce snižuje riziko vzniku nádorových chorob obecně až o 20 %. Otázky v dotazníku byly zaměřeny i na kuřáctví. Překvapilo mě, že „pouze“ necelých 33 % respondentů kouří.
Ochota ke změně životního stylu Jelikož jsem se v bakalářské práci zaměřila na výskyt rizikových faktorů u dotazovaných jednotlivců, použila jsem i otázku, v níž měli respondenti možnost zvolit skutečnost, kterou by v rámci svého životního stylu rádi změnili. Výsledky jsou poměrně zajímavé (viz graf 5). Nejčastěji dotazovaní volili možnost „Chtěl(a) bych se méně stresovat“ - dokonce téměř 22 % všech odpovědí. V dnešní hektické a náročné době není tento fakt nijak zvláště překvapivý. Druhou nejčastěji označovanou možností byla odpověď „Chtěl(a) bych více sportovat“. Přesně polovina dotazovaných kuřáků by ráda s tímto zlozvykem skoncovala, přes 19 % odpovědí tvořila možnost „Chtěl(a) bych snížit svoji váhu“. Zde je zajímavým faktem, že i když větší riziko prokazovali muži (podle hodnoty BMI), tato odpověď byla častěji volena ženami.
Závěr
Kolorektální karcinom je nebezpečné, často smrtelné onemocnění, které postihuje stále více lidí. Podle výsledku výzkumného šetření lze souhrnně říci, že populace není dostatečně informována o kolorektálním karcinomu a jeho prevenci, jedinci mnohdy podcení i první příznaky této choroby a k lékaři přicházejí bohužel pozdě. Jejich šance na vyléčení tím značně klesá.
V důsledku zjištěných výsledků byla v rámci bakalářské práce vytvořena edukační brožura, která je zaměřena zejména na primární prevenci a zdravý životní styl. V současném zdravotnictví je nutné neustále působit na veřejnost a naučit ji pečovat o to nejcennější - o své zdraví. Jelikož lze vznik nádorových chorob do značné míry ovlivnit prevencí, osvěta musí probíhat neustále a intenzivně. Zejména zdravotničtí pracovníci by se měli svými silami a svou prací společně podílet na zlepšení zdravotního uvědomění populace v ČR. Literatura u autorky
**
Graf 1
Graf 2
Graf 3
Graf 4
Graf 5
O autorovi| Bc. Simona Táborská, studentka oboru Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech, FZS ZČU Plzeň, simona.taborska@centrum.cz
