Práce dietní sestry v terénu

1. 6. 1999 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce


Pracuji jako dietní sestra v poradně pro dietní výživu se zaměřením na nízkocholesterolovou dietu. Přitom se pravidelně podílím na různých projektech zaměřených na prevenci kardiovaskulárních nemocí. Na akcích, které pro občany připravujeme, nabízíme zdarma změření hladiny cholesterolu, tělesného tuku či krevního tlaku, dietní poradnu a množství osvětových materiálů.

Dietní sestra a technika v terénu

Měření cholesterolu v krvi provádíme přístrojem s názvem Reflotron. Stačí pouze malá kapička krve z prstu a přístroj během tří minut vyhodnotí naměřenou hodnotu. Odběr provádí vždy zkušená laborantka podle platných hygienických předpisů.

Měření tělesného tuku provádíme přístrojem Omron BF 300, který měří obsah tělesného tuku jak v procentech, tak v kilogramech v poměru k celkové tělesné hmotnosti. Pracuje moderní bioimpedanční metodou. K vyhodnocení se využívají rozdílné elektrické vlastnosti tukové a svalové tkáně k přihlédnutím k věku, váze, výšce a pohlaví testované osoby. (Tukové tkáně mají velmi nízkou až žádnou elektrickou vodivost). S věkem se zmenšuje zastoupení svalové tkáně a dochází ke zvýšení podílu tkáně tukové. Proto lze u starších lidí naměřit vyšší procento tuku v těle, i když to na jejich postavě není na pohled patrné.

Jak reagují na měření a jeho výsledky lidé?

Na naše akce chodí většinou lidé vyššího věku. V mnoha případech bývají nemile překvapeni až zaskočeni. Samozřejmě ne všichni mají ve vyšším věku naměřené hodnoty vysoké. Pamatuji si, že jsem měřila pána asi 70letého, který dosud pravidelně sportoval a měl všechny naměřené hodnoty v normě. Naopak mladší zájemci, kolem 40 let, mívají občas hodnoty vysoké a patří do kategorie nadváhy nebo až obezity.

S lidmi hovoříme o tom, co jedí, kolikrát denně, jaké si vybírají potraviny a v jakém množství. Jaké používají tuky, zda hodně smaží, či zda jedí velké množství sladkostí. Jejich stravovací návyky zjišťujeme dotazníkem nebo individuálním rozhovorem. Podle naměřených hodnot a zjištěných informací pak doporučíme na místě vhodnou výživu a eventuálně změnu životního stylu. Překvapuje nás, že mnozí lidé projevují naprosto základní neznalosti. Těm vysvětlujeme všechny naměřené údaje, jako je hodnota cholesterolu, množství tuku v těle, celkové množství tuku v kg z celkové hmotnosti, výše krevního tlaku a vliv těchto hodnot na organizmus. Řekneme jim, co je to cholesterol, k čemu slouží, jak se do našeho organizmu dostává a jaká je jeho doporučená hodnota. Jakou roli hraje genetika a mnoho dalších informací.

Lidé odcházejí z ambulancí nepoučeni

Znám případy, kdy lidé z ambulance praktického lékaře odcházejí nepoučeni a zmateni (u žen se to týká také gynekologické ambulance). Mnohdy jsou vystrašeni z toho, co vlastně naměřené hodnoty znamenají: Co je to ten cholesterol? Co s tím dělat? Co jíst a co nejíst? Pokud takový člověk objeví telefonní číslo například na dietní poradnu, pak lze vše napravit, ale většina tápe a nevědomky se znovu a znovu dopouští ve svém jídelníčku stejných chyb. Přitom by stačilo alespoň krátké vysvětlení nejzákladnějších pojmů.

Pacient by neměl opustit ordinaci bez základních informací. Samozřejmě je jasné, že čas lékaře je drahý a že nemá čas s každým pacientem individuálně probírat jeho stravovací zvyklosti a doporučovat změny životosprávy. Také zřejmě nemá finační podmínky na zaměstnání odborné dietní sestry - poradkyně. Ale dosažitelné jsou informační materiály zaměřené na různé typy diet nebo kontakty na dietní poradny. Tyto informace a kontakty by mohly například viset na nástěnkách v čekárnách.

Dnes již ve všech větších městech existují dietní poradny při nemocnicích, ale i soukromé. Pro lékaře by neměl být v žádném případě problém tyto kontakty zjistit, a to nejen proto, aby tímto šetřil svůj čas, ale také proto, že by tím vylepšil svoje služby pacientům.

Cholesterol očima dietní sestry

Konzumace různých druhů potravin může do jisté míry množství cholesterolu v krvi ovlivnit. A to jak negativně, tak pozitivně. Genetické předpoklady však mohou některé z nás zvýhodňovat a naopak. Z praxe vím, že mnozí, ač se stravují velmi zdravě, mají zvýšenou hodnotu cholesterolu, a naopak lidé, kteří občas (nebo dokonce pravidelně) jedí v rozporu se zdravou výživou, mají hladinu cholesterolu v krvi v normě nebo zvýšenou jen nepatrně. Dokonce se výjimečně vyskytují případy, kdy extrémně nevhodně se stravující člověk, který běžně spotřebuje například 15 vajec týdně, pravidelně konzumuje maso ze zabíjačky k mazání na pečivo používá výhradně tuky živočišné a má hladinu cholesterolu v krvi v normě. Naopak někteří lidé, konzumující většinou zeleninu, ovoce, nízkotučné mléčné výrobky a  pouze kuřecí a rybí maso mají hladinu cholesterolu zvýšenou a mnohdy až rizikovou. Potom se snažíme vypátrat, jak na tom byli jejich předkové s obsahem cholesterolu v krvi, s kardiovaskulárními nemocemi a zda náhodou dokonce na nějaké srdeční nebo cévní onemocnění nezemřeli. Pokud ano, jedná se většinou právě o již zmíněné dědičné předpoklady. U případů s velmi vysokou až nebezpečnou hladinou cholesterolu, a pokud jsou zjištěny další rizikové faktory kardiovaskulárních nemocí, jako je nadváha, vysoký krevní tlak, kouření, stres a nedostatek pohybu, může lékař sáhnout k léčbě farmakologické. Nejprve doporučí dodržovat nízkocholesterolovou dietu po dobu alespoň tří měsíců, než léky předepíše. Když ani poté nedojde ke snížení hladiny cholesterolu v krvi, přistoupí k podání preparátů, snižujících hladinu cholesterolu.

Písmeno z abecedy ambulantní sestry - co je to nízkocholesterolová dieta?

Nejdůležitější je omezit živočišné tuky, protože jsou hlavním zdrojem cholesterolu. Používáme pouze tuky rostlinné, a to jak rostlinné oleje (slunečnicový, sojový, kukuřičný, olivový), tak i rostlinné tuky určené k mazání na pečivo, do pomazánek a krémů. Vždy se snažíme vybrat rostlinný tuk s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin a s nízkým obsahem tuku. Mnozí ještě přesně nevědí, jaké tuky jsou čistě rostlinné a které jsou kombinované se živočišnými tuky. Z praxe vím, že mnozí lidé kupují pomazánkové máslo v domnění, že se jedná o rostlinný tuk, ale není to tak zcela pravda. Právě pomazánkové máslo obsahuje tuky živočišné, a tím samozřejmě cholesterol. Dalším příkladem jsou různá „rostlinná“ másla, do kterých se částečně přidává rostlinný tuk. Nejsou však čistě rostlinná, a tudíž obsahují cholesterol.

Když mluvíme o omezení tuků, nemyslíme tím pouze tuky zjevné, jako máslo a sádlo, ale také tuky skryté. Skryté tuky jsou obsaženy především v tučném mase, uzeninách, vnitřnostech, tučných mléčných výrobcích a žloutku. Také v zákuscích, buchtách a sušenkách bývá velmi často hodně tuku. Červená masa hovězí a vepřové a masa tučná nahradíme masem bílým, z drůbeže, ryb, nejvhodnější jsou ryby mořské. Ale pozor, z kuřete doporučujeme odstranit před tepelnou úpravou kůži, která obsahuje velké množství cholesterolu. Uzeniny je nejlépe vynechat úplně. Pokud nedokážeme odolat, vybíráme pouze takové, kde je zjevně libové maso bez viditelného tuku. Vnitřnosti nedoporučujeme konzumovat, protože obsahují nejvíce cholesterolu ze všech potravin.

Velmi důležité je umět při nákupu vybrat vhodné mléčné výrobky. Vybíráme nízkotučné sýry s obsahem tuku menším než 30 % tuku v sušině. Mnozí lidé se ještě stále diví, že existuje tvrdý sýr cihla tučný a méně tučný (30 % tuku). Jogurty, tvarohy a mléko vybíráme do 2 % obsahu tuku. Velmi vhodné jsou kysané a zakysané mléčné výrobky jako je kefír, acidofilní mléko, biokys, mikyška a podmáslí.

Z vajec jsou vhodné pouze bílky. Žloutek obsahuje hodně cholesterolu, proto doporučujeme nanejvýš jeden až dva týdně. Vejce nedoporučujeme jako samostatný pokrm. Mnoho potravin, které běžně konzumujeme, je totiž, aniž si to uvědomujeme, obsahuje. S konzumací mouky a škrobnatých potravin bychom to neměli přehánět. Upřednostňujeme pečivo celozrnné, které obsahuje velké množství vlákniny (tmavý chléb, moskevský chléb, dalamánky, graham apod.)

Ovoce a zelenina by v našem jídelníčku neměla v žádném případě chybět. Doporučené denní množství ovoce a zeleniny je 300 - 400 gramů. Velmi vhodné jsou všechny druhy luštěnin, a to pro svůj vysoký obsah vlákniny, která pomáhá snižovat hladinu cholesterolu. Měli bychom je zařadit do jídelníčku alespoň dvakrát týdně. Méně vhodné jsou slazené kompoty, kandované ovoce a doslazované džusy.

Nejen dobré, ale i zdravé - jak správně upravovat potraviny?

Doporučujeme upravovat potraviny vařením, dušením, pečením, grilováním či opékáním na malém množství tuku. Smaženým jídlům bychom se měli vyhýbat, protože obsahují velké množství tuku, a to tuku nevhodného, přestože smažíme na rostlinném oleji. Oleje totiž při zahřátí na vysokou teplotu mění své složení a příznivé nenasycené mastné kyseliny, které napomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi, se mění v nevhodné nasycené kyseliny, zvyšující hladinu cholesterolu v krvi. Nejlépe je připravovat pokrmy bez použití tuku, například na teflonové pánvi, v horkovzdušné či mikrovlnné troubě, v páře a v nerezových nádobách se zesíleným dnem. Brzy zjistíme, že maso, zelenina a obiloviny opečené na sucho chutnají výtečně.

Na zahuštění polévek a omáček používáme místo klasické jíšky a zásmažky připravené na tuku pouze mouku rozmíchanou v tekutině, nebo zahušťujeme chlebem, ovesnými vločkami, či mixovanou zeleninou. Tuk, samozřejmě rostlinný, přidáváme až do hotových pokrmů a již nevaříme, uchováme tak vitaminy v tucích obsažené.

Ke správné životosprávě patří samozřejmě dostatečný pitný režim. Doporučené denní množství tekutin je alespoň 2,5 litru. Nepočítáme do nich tmavý černý čaj, kávu a alkoholické nápoje, které jsou naopak močopudné a tekutiny z těla odvádějí. Vhodné je střídat ovocné a bylinkové čaje, minerální vody, čistou vodu a ředěné džusy. Jíst bychom měli pravidelně nejlépe 5x až 6x denně, ale menší dávky. Hlavně se nepřejídáme!

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?