Schopnost zdravotních systémů dobře fungovat a přiměřeně reagovat na nové výzvy, kterým čelí, je přímo ovlivněna dostupností zdravotnických pracovníků s přiměřenými schopnostmi, jejich dostatečným počtem a umístěním tam, kde jsou zapotřebí a kde mají pro svou práci prostředí, které je motivuje.
Zdravotnické systémy v Evropě čelí mnoha novým výzvám a problémům:
• Demografická evoluce včetně stárnutí populace, pracovníci ve zdravotnictví. Občané žijí déle a v lepším zdraví. Průměrná délka života od roku 1950 rovnoměrně roste o 2,5 roku za desetiletí a očekává se její další růst. Jak populace stárne, stárnou i zdravotníci. Mezi lety 1995 a 2000 počet lékařů pod 45 let klesl napříč Evropou o 20 %, zatímco počet lékařů nad 45 let vzrostl o více než 50 %.
Navzdory faktickému růstu počtu lékařů v EU od sedmdesátých let je zde kritický nedostatek lékařů a dalších zdravotnických pracovníků. Tuto situaci je třeba neprodleně zvládnout;
• Měnící se struktura nemocí, obzvláště rostoucí výskyt chronických stavů směřujících k vyšší potřebě integrovanější péče.
• Rozvoj medicíny a technologický vývoj vyžadující neustálou aktualizaci profesních dovedností a kompetencí zdravotnických pracovníků. CPME – Stálý výbor evropských lékařů vyzývá evropské zákonodárce k vytvoření evropské politiky s cílem pomoci členským státům naplánovat dostatečnou školící kapacitu podle místních potřeb.
• Fluktuace pracovních sil, profesní přeshraniční mobilita a geografické rozlišnosti směřující k nerovnováze a nedostatku zdravotnických pracovníků. Vytvoření společných standardů vzdělávání, financování a podporování příslušných národních zdravotních potřeb. „Finančně motivovaná“ migrace v rámci EU by měla být udržena na úrovni, v níž volný pohyb (základní právo) je jediným faktorem ovlivňujícím migraci. CPME věří, že nejlepším způsobem, jak zabránit „brain-drain“ (útěku mozků) v rámci EU, je zavedení společných standardů vzdělávání na vysoké úrovni a CPD (celoživotní vzdělávání) pro zdravotníky na jedné straně a do investic pro lepší pracovní podmínky a odměňování na druhé straně.
CPME odmítá spolupracovat při tvorbě „numerus clausus“ (omezení počtu) zdravotnických sil a raději chce podporovat ideu pozorovatele zdravotních sil, které mohou napomáhat členským zemím v národním plánování. Dále chceme vyzvat evropské instituce, aby podporovaly využívání Evropských strukturálních fondů (ESF) s cílem minimalizovat nerovnosti v současných pracovních podmínkách v evropském zdravotnictví.
Současně by CPME chtělo znovu zdůraznit, že mobilita za účelem studia a získávání praxe je nezbytná k harmonizaci úrovně zdravotnictví poskytovaného v rámci EU. Tudíž mobilita studentů medicíny a mladých lékařů musí být usnadněna a podporována.
• Situace na pracovním trhu určující pracovní podmínky a atraktivitu lékařské profese. Nedostatek atraktivity lékařské profese je jedním ze společných jmenovatelů napříč EU. Evropští lékaři chápou atraktivitu jako vyrovnaný celek pracovních podmínek, veřejného uznání a odměňování. CPME vyzývá Evropskou komisi a Parlament, aby vyzvaly členské země k vytvoření podmínek na podporu atraktivity zdravotnické profese s cílem napravit rozdrobování iniciativ, což se bohužel děje velmi zřídka.
Podstatnými faktory, které je nutno prozkoumat, jsou zvýšená flexibilita na pracovištích a povzbuzování práce na částečný úvazek (pro lepší propojení rodinného života a práce), feminizace na pracovištích, společně s určitou finanční a nefinanční motivací.
CPME bere na vědomí kroky, které byly učiněny v minulých letech, zejména s cílem zvýšit povědomí o kritické situaci, kterou pociťují zdravotničtí pracovníci. Věříme však, že ještě je třeba udělat více, a to koordinovaně.
Stálý výbor evropských lékařů se zavazuje nadále úzce spolupracovat s evropskými institucemi a příslušnými místy za účelem vnést zlepšení do podmínek zdravotnického personálu, a to jako přednostní bod agendy EU.
Konstanty Radziwill
(prezident Stálého výboru evropských lékařů (CPME) na zasedání Evropského parlamentu)