Podrobnosti upravuje od 1. ledna 2007 nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Patří mezi ně vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení, jež je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance. Zdravotnické zařízení musí být schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout.
Podmínkou pro poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy dále je, že vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Bude-li zaměstnanec absolvovat lékařské vyšetření nebo ošetření v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, dostane placené pracovní volno jen za nezbytně nutnou dobu. Rozhodne-li se tedy, že na vyšetření nebo ošetření odjede ke svému „známému“ lékaři do vzdáleného místa, dostane pracovní volno na celou dobu potřebnou k vyšetření nebo ošetření. Náhradu mzdy však neobdrží od zaměstnavatele za celou dobu, ale jen za dobu, kterou by potřeboval, kdyby byl vyšetřen lékařem nejblíže pracovišti nebo bydlišti.
Zdravotnické zařízení a soukromá praxe
Podmínkou pro poskytnutí pracovního volna s možnou náhradou mzdy je však skutečnost, že jde o zdravotnické zařízení. Rozumí se tím i lékaři vykonávající soukromou praxi. Zda se v konkrétním případě jedná o zdravotnické zařízení, vyplývá ze zdravotnických předpisů. Jsou jimi zejména zákony č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. V uvedených zákonech je vymezen předmět činnosti zdravotnického zařízení. Z této skutečnosti pak vyplývá další podmínka pro poskytnutí pracovního volna. Toto zařízení musí mít smluvní vztah ke zdravotní pojišťovně. Ostatní zařízení podobného charakteru (např. logopedické poradny) nejsou zdravotnickými zařízení ve smyslu výše uvedeného nařízení vlády.
Vyšetření související s výkonem práce
Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se rovněž poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovně-lékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícími s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Lékařské prohlídky, které musejí zaměstnanci absolvovat v průběhu pracovního poměru a jsou stanoveny v pracovněprávních předpisech, jsou povinni vykonat pouze u lékaře v rámci závodní preventivní péče. Jestliže by zaměstnavatel neměl lékaře, který by tuto službu vykonával, může zaměstnanec lékařské prohlídky vykonat u lékaře, kterého si sám zvolil. To je potom spojeno s povinností zaměstnavatele sdělovat tomuto lékaři všechny údaje potřebné ke zjištění zdravotního stavu. Mezi nejčastější lékařské prohlídky patří vstupní prohlídky podle § 32 zákoníku práce.
Zaměstnanec ji má vykonat u lékaře, který má se zaměstnavatelem smlouvu pro poskytování závodní preventivní péče ještě před uzavřením pracovního poměru. Pokud zaměstnavatel tohoto lékaře nemá, může zaměstnanec absolvovat prohlídku u lékaře, u něhož je registrován podle své volby. Zaměstnavatel pro absolvování vstupní prohlídky neposkytuje pracovní volno, neboť zaměstnanec by ji měl vykonat před vstupem do pracovního poměru.
Vedle vstupních lékařských prohlídek existují další lékařské prohlídky, které souvisejí s pracovní činností zaměstnanců a zaměstnavatel k nim poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy. Jejich účelem je zajistit ochranu zdraví zaměstnanců. Jedná se například o periodické prohlídky zaměstnanců, které se opakují v předem určených intervalech. Obvykle se opakují v rozpětí jednoho až tří let. Vykonávají se u prací nebo profesí, u kterých lze předpokládat změny ve vývoji zdravotního stavu v souvislosti s výkonem práce, a u prací, při nichž může dojít k ohrožení zdraví spolupracovníků nebo jiných osob.
Dále se jedná o řadové prohlídky. Absolvují je zaměstnanci, pro které nejsou stanoveny prohlídky periodické.
Opakují se jednou za pět let a u zaměstnanců starších padesáti let jednou za tři roky. Jejich cílem je sledování vývoje zdravotního stavu zaměstnanců a včasné podchycení případných změn jejich zdravotní způsobilosti, související se stárnutím organismu nebo vznikem běžných onemocnění. Mimořádné prohlídky se týkají zaměstnanců, kteří vykonávají epidemiologicky závažné činnosti, a zaměstnanců, kteří podléhají režimu periodických prohlídek.
Podnětem k jejich absolvování je podezření, že u zaměstnance došlo ke změně zdravotní způsobilosti k práci. Na rizikových pracovištích nařizuje provedení těchto prohlídek orgán hygienické služby, zjistí-li závažné závady nebo nedostatky v ochraně zdraví zaměstnanců. Impulz k jejich výkonu může dát rovněž zaměstnavatel. K mimořádným prohlídkám patří také například prohlídky zaměstnanců vykonávajících noční práce a prohlídky, u kterých lékař při poslední řadové prohlídce určil kratší termín. Výstupní prohlídky se provádějí při skončení pracovněprávního vztahu za účelem zjištění aktuálního zdravotního stavu. Dále lékař při této prohlídce posuzuje, zda při výkonu dosavadní práce nedošlo k poškození zdraví. Na podkladě těchto prohlídek lze i s odstupem času určit případnou příčinnou souvislost mezi pracovními podmínkami a později zjištěnou nemocí z povolání.
Kdo si prodlužuje volno
Pravdou je, že kdo si volno prodlouží, může na to doplatit. Poruší-li zaměstnanec povinnosti, které mu ukládá právní předpis (zákoník práce v § 206), nedostane placené pracovní volno, ale jen volno bez náhrady mzdy. Jde o případy, kdy neomluveně zameškal převážnou část směny v kalendářním měsíci, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno, nebo jestliže se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátil do práce.
Neplacené volno by dostal i tehdy, kdyby existenci překážky v práci z důležitých osobních důvodů zaměstnavateli řádně neprokázal nebo kdyby ji mohl absolvovat mimo pracovní dobu. Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak musí zaměstnanec uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného odkladu. To se týká zejména případů, kdy došlo k neočekávané překážce v práci (zranění, úraz apod.).
Zaměstnanec je též povinen prokázat zaměstnavateli překážku v práci. Dřívější právní úprava nestanovila lékařům a zdravotnickým zařízením povinnost vystavovat zaměstnancům potvrzení o vyšetření. Zákoník práce v § 206 nově stanoví, že právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost. Měly by zaměstnancům potvrzovat nezbytnost vyšetření nebo ošetření v jejich pracovní době, dobu trvání tohoto vyšetření a podobné skutečnosti. To ovšem neznamená, že by například potvrzení lékaře mělo být jediným důkazem o existenci této překážky v práci. Rovněž to může být i vyjádření zaměstnance, případně jeho ústní prohlášení apod.
Zaměstnavatel pak tento důkaz hodnotí i s ohledem na osobu zaměstnance. Proto v některých případech stačí „jen“ ústní vyjádření zaměstnance o délce vyšetření, jindy se musí volit důkaz písemný, třeba i písemné lékařské potvrzení. Naproti tomu není v souladu s pracovněprávními předpisy postup zaměstnavatele, uvede-li například v pracovním řádu, že zaměstnanec prokazuje dobu ošetření u lékaře potvrzeným údajem na „propustce“ ze zaměstnání. To může být jen jeden z důkazních prostředků. Proto by v předpise zaměstnavatele mělo být uvedeno toto potvrzení jako jeden z možných důkazů, nikoli jako jediný.
POSKYTNUTÍ VOLNA
Podmínkou pro poskytnutí pracovního volna s možnou náhradou mzdy je skutečnost, že jde o zdravotnické zařízení, které musí mít smluvní vztah ke zdravotní pojišťovně.
O autorovi: Připravil: JUDr. Ladislav Jouza, foto: shutterstock.com