Důležitý bude vliv vedení města na její řízení, ale také změna koncepce jejího fungování. Měla by poskytovat zejména základní akutní péči všem Pražanům, zejména pak zaměstnancům městských firem.
Městu hraje do karet chystaná reforma pražských fakultních nemocnic, o které ministr zdravotnictví Leoš Heger hodlá rozhodnout do konce tohoto roku.
Podle zatím dostupných informací z ministerstva mají být ze seznamu fakultních nemocnic vyňaty dvě. Bulovka a Thomayerova nemocnice. A právě z Bulovky by se po předání hlavnímu městu měla stát metropolitní nemocnice. Podle ministerstva to ale nebude znamenat likvidaci místních vysoce specializovaných oddělení, která zaopatřují pacienty přijíždějící z celé republiky.
Před chystaným vyškrtnutím ze seznamu fakultních nemocnic ale varují právě přednostové špičkových oddělení. Pokud prý spanou na úroveň běžné krajské nemocnice, může to znamenat i odliv odborníků, pro které je dosud prestižní záležitostí působit na daných odděleních.
Na tento fakt mimo jiné opakovaně upozorňuje primář ortopedie Na Bulovce Pavel Dungl.
Speciální, nebo základní péče? Těmto obavám vesměs nahrává původní koncept metropolitní nemocnice, prezentovaný ve volebním programu občanských demokratů. Zařízení by podle něj mělo provozovat oddělení s celorepublikovým přesahem jen v minimální míře. Naproti tomu zde existuje idea tak zvané závodní péče pro zaměstnance městem řízených institucí.
„Spatřujeme ohromnou nevýhodu v tom, že jsme jediným krajem, který dosud neprovozuje vlastní nemocnici.
Neblaze se to například projevilo při nedávné krizi ve zdravotnictví. Praha měla svázané ruce,“ komentoval před nedávnem šéf pražské ODS Boris Šťastný. O tom, jak bude vypadat struktura budoucí metropolitní nemocnice se ovšem ještě bude jednat.
A vedení města má podle náměstka primátora pro zdravotnictví Ivana Kabického (ODS) značný zájem podílet se co nejdříve na jejím postupnémpřetváření. Dokladem je fakt, že rada Prahy vyzvala ministra Hegera, aby dočasně pozastavil výběrové řízení na nového ředitele Bulovky. Jména kandidátů chce s ministerstvem konzultovat. „Jde o to uvést zamýšlenou transformaci co nejdříve do chodu.
Nový šéf Bulovky by na tom měl s vedením města intenzivně spolupracovat,“ vysvětlil postup města Kabický. Už dříve uvedl, že magistrát pracuje na studii, která napoví, co bude se stávajícím personálem a managementem a jaký druh péče by měla metropolitní nemocnice poskytovat.
„Studie zřejmě bude hotová do června,“ oznámil Kabický. Areál metropolitní nemocnice, která by měla poskytovat především základní akutní péči Pražanům i mimopražským by podle něj mohly doplňovat také soukromá, úzce specializovaná zařízení.
Praha myslí i na pojistku proti případné další krizi ve zdravotnictví. Zdůraznil to Šťastný, který dokonce připravuje legislativní změnu.
Ta by měla umožnit krajům, aby v mimořádném případě získaly pravomoc nařídit zaměstnancům krajských nemocnic nástup do zaměstnání. Laická veřejnost většinou souhlasí Deník se včera zeptal desítky Pražanů, zda schvalují iniciativu vedení města, týkající se zřízení metropolitní nemocnice. Osm z deseti oslovených souhlasí. A to především na základě zkušeností z minulé krize.
„Pokud taková metropolitní nemocnice zajistí chod akutní péče i v případě, že se lékaři opět vzbouří, pak jsem pro,“ vysvětlila Deníku Jitka Paulová z Bohnic - spádové oblasti Bulovky. Naopak proti je oslovený lékař se soukromou pediatrickou praxí, který si nepřál být jmenován. „Myšlenka metropolitní nemocnice sice není špatná, ovšem změnit statut u některé z pražských fakultních nemocnic, kde fungují špičková oddělení může mít neblahý dopad právě na tato oddělení,“ domnívá se lékař.