PRAHA - Pražské městské části, které budou ochotny i v příštím roce zajišťovat lékařskou pohotovost, dostanou od hlavního města peníze jen na zhruba čtvrtinu ročních nákladů. Včera to řekla radní Hana Halová. Náklady ročně představovaly celkem 60 milionů korun
Radnice nejsou povinny službu lékařské služby první zajišťovat a záleží jen na nich, jak se rozhodnou, uvedla radní. Sama ovšem před časem požádala městské části, aby ještě v roce 2004 pohotovost zajišťovaly s tím, že jim magistrát přispěje. Nezajistila totiž včas změny v organizaci této služby. Většina radnic souhlasila, ale trvala na plném uhrazení nákladů.
Jestliže městská část pohotovost od nového roku zruší, obyvatelé se mají podle radní obracet na nejbližší střediska pohotovosti jiné městské části. Připustila, že pokud by pražští starostové za ODS splnili své nedávné hrozby, že kvůli nedostatku peněz lékařskou první pomoc zruší, metropole by se ocitla úplně bez pohotovostí. Lidé by se pak měli podle Halové i s angínou či chřipkou obracet na nemocnice.
Lékařskou pohotovost dosud zajišťovaly jednotlivé městské části, ročně je to stálo celkem 60 milionů korun. Magistrát nestačil připravit reorganizaci služby lékařské první pomoci, které měly platit od nového roku. Nově mělo službu
zajistit i platit město. Rada města se ale neshodla na návrzích, které předložila radní Halová.
Radní doporučila, aby se snížil počet středisek pohotovosti ze současných 17 na přibližně osm a službu zajišťovaly fakultní nemocnice. Ujistila, že se svého plánu se nevzdává. Současně je přesvědčena, že by lékařská pomoc měla být stanovena zákonem a ne jen vyhláškou jako dosud. Soudí rovněž, že o zdraví pacientů by v podstatně širší míře měli pečovat praktičtí lékaři, jako je tomu i v zemích Evropské unie. Nelíbí se jí například, že praktičtí lékaři ordinují v pátek jen do oběda.
ČTK