Reforma zdravotnictví počítá s tím, že by se regulační poplatky přerozdělovaly zpět do systému zdravotnictví tak, aby nedocházelo k nerovnostem při jejich výběru. Souhlasíte s takovou úpravou?
Návrhy na „přerozdělování“ vybraných regulačních poplatků u soukromého lékaře zpátky do fondů příslušné zdravotní pojišťovny jsou pro mě nejen nepochopitelné, ale i nepřijatelné. Je mi záhadou, že ho podporuje poslanec za pravicovou stranu. Nevidím jediný důvod, proč peníze, poskytnuté pacientem jeho svobodně zvolenému registrujícímu lékaři, by měl tento lékař zálohově vyúčtovávat pojišťovně, aby mu tato následně ve stejné výši snížila měsíční úhrady. Pokud si pan ministr myslí, že praktičtí lékaři budou dělat výběrčí pro instituce, které pouze přerozdělují prostředky vybrané zdravotní daně od občanů, mohu ho ujistit, že nebudou.
Pokud se podaří prosadit záměr, že regulační poplatky se stanou nově příjmem zdravotních pojišťoven a z lékařů výběrčí peněz pro pojišťovny, považuji to za blamáž ambulantních lékařů. Pokud nebude k tomuto problému přistupováno citlivě a konsenzuálně, můžeme se dočkat ze strany soukromých lékařů akce podobné „Děkujeme odcházíme“. A to ve smyslu vypovídání Rámcových smluv se zdravotními pojišťovnami.
Ale byli to právě dětští praktici, kdo požadoval nějaké kompenzace za výběr regulačních poplatků.
Realita, že politickým handlem bývalé ministryně zdravotnictví a senátorky za ODS Filipiové, jsou praktičtí dětští lékaři citelně ekonomicky postiženi, stále platí. A to i přes částečné navýšení věkových indexů v kapitační platbě. Bohužel, ani v současně se rozbíhajícím jednání Dohodovacího řízení o cenách na rok 2012 mezi poskytovateli a ZP nemáme moc šancí kompenzace prosadit.
A neřeší navržené opatření vaše ekonomické znevýhodňování?
Nutno připomenout, že pojem „regulační poplatek“ je od slova regulovat. V tomto případě mělo dojít k omezení zbytečných návštěv pacienta u ambulantního lékaře, a tím šetření prostředků zdravotního pojišťění na léčení chronických a onkologicky nemocných pacientů. Nikoliv pouhé „přilepšení“ provozních nákladů ordinací. Po zkušenostech z každoročních jednání ze zdravotními pojišťovnami(zejména VZP)nad úhradovými dodatky se nedomnívám, že výsledkem zpětného virtuálního(termín ministra Hegra) přerozdělování bude navýšení úhrad praktickým lékařům, natož aby PLDD kompenzoval propad, způsobený jejich dosavadním nevýběrem.
Součástí smlouvy registrujících praktiků a nemocnic s pojišťovnou by nově byla povinnost účastnit se zajištění lékařských pohotovostí, jež organizuje kraj. Jak reagujete na tuto úpravu?
Máme bohaté zkušenosti s řadou jednání o tak zvané LSPP na všech úrovních zdravotnického systému. Bohužel se z této služby, někde poskytované jako UPS (ústavní pohotovostní služba při nemocnicích, s různým zřizovatelem, někde při poliklinikách) stalo veliké lokální předvolební politikum. Kraje poskytují na provoz těchto služeb desítky milionů korun i přes to, že počty pacientů ošetřených v tomto režimu klesají. Stejně tak i ochota praktiků tyto služby sloužit, neboť po takovéto službě a nevyspalý ráno přichází do SVÉ ordinace, mnohdy na celý den.
Vzhledem k věkové struktuře praktiků se nedomnívám, že bude ochota takovéto smlouvy podepisovat( a to i v případě, že by byl tlak ze strany kraje podmiňovat touto službou registraci NZZ). Je samozřejmě možné, že někteří lékaři budou ochotni dobrovolně s provozovatelem či zřizovatelem této služby individuálně podepsat smlouvu jako lékaři PL a PLDD, nikoliv jako provozovatelé zdravotnického zařízení. Z pozice provozovatele ZZ je povinnost podepsat takovouto smlouvu právně nevymahatená.