Praktická zkouška krok za krokem

9. 6. 2009 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Před několika lety jsem tak jako většina z vás získala nový titul registrovaná sestra. Platnost do 17. 1. 2011. Uběhlo pár let, které jsem strávila na rodičovské dovolené (RD), a s vědomím, že nasbírám 40 kreditů (se třemi malými dětmi je to docela časově i finančně náročné), jsem „klidně spala“.


Pak jsem se náhodou dozvěděla o tom, že snad kredity nestačí a bude třeba nastoupit do zaměstnání? Nebo snad vykonat praktickou zkoušku. V opačném případě prý registraci ztratím. Byl to docela velký šok. Začala jsem pátrat po tom, co je pravda. Žádná moje známá sestra, pracující v současné době ve zdravotnictví, o ničem takovém nevěděla.

Ty, které jsou právě na RD, netušily nic právě tak jako já. Po delším pátrání jsem se dostala až k informaci, že existuje nějaké NCO NZO, kde zjistím, co je pravda a co jen dohady. A opravdu jsem se nestačila divit. Na všechny moje dotazy ochotně odpovídala paní N. Doubková (registr@nconzo.cz).

Stručně řečeno: abych po ukončení RD v roce 2011 mohla nastoupit do zaměstnání jako registrovaná sestra, je nutné splnit určité požadavky. Musím mít splněnou teoretickou část (40 kreditů nebo teoretickou zkoušku) a praktickou část (praxi v rozsahu min. 1 rok v úvazku min. 0,5 stanovené týdenní pracovní doby, nebo min. 2 roky v úvazku min. 0,2 stanovené týdenní pracovní doby nebo praktickou zkoušku). Platnost osvědčení mi bude prodloužena na dalších 6 let, pokud požádám o jeho prodloužení nejpozději 60 dnů před ukončením platnosti již vydaného osvědčení.

Bylo mi jasné, že chci být s dcerou do jejích 4 let (března 2011) na RD, tudíž do práce nenastoupím. Při představě, že za dva roky praktickou zkoušku neudělám a potřebnou praxi mít nebudu, mě přepadala panika. Nadávala jsem na ty nahoře ve smyslu „co ten stát chce“. Zvýšit porodnost? Nebo zvýšit počet sester v nemocnicích? Nebo přesně naopak? Jak to máme stihnout za 6 let? Mám několik známých sester v současné době na RD, které zvažují, jestli při těchto podmínkách dál ve zdravotnictví zůstat. A je to velká škoda. Nechtěla jsem nechat nic náhodě - rozhodla jsem se pro praktickou zkoušku. Poslala jsem žádost a do čtrnácti dnů mi přišla pozvánka k praktické zkoušce k ověření způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Ta se měla konat za 30 dnů.

Okruhy otázek zněly přesně takto:

Úkol: * aplikujte ošetřovatelský proces na konkrétního pacienta - proveďte rozhovor s pacientem a s použitím ostatních dostupných informací sestavte jeho krátkodobý ošetřovatelský plán (jednodenní); * proveďte zápis ošetřovatelského procesu do formuláře „sesterské dokumentace“; * proveďte rozbor ošetřovatelského plánu; * vyberte jednu z naplánovaných intervencí a popište její praktické provedení včetně přípravy pomůcek a pacienta.

S sebou přezůvky, plášť, průkaz odbornosti. Místo: IKKA v Brně-Bohunicích. Zbledla jsem - kardio opravdu není moje silná stránka! Co teď? Kdo uteče, nevyhraje. Ach jo! Jdu do toho?

Netuším: * co je to průkaz odbornosti a kde ho seženu (včetně poštovného 180 Kč); * kolik bude zkouška stát (naštěstí nic); * co jsou to ošetřovatelské diagnózy, ošetřovatelský plán, intervence, spousty nových pojmů; * co vše se musím stihnout naučit, popř. zopakovat? Následujících 30 dnů bylo náročných. Nechtěla jsem zanedbávat děti a domácnost, v době finanční krize jsem nepřipouštěla, aby si manžel bral kvůli mně v práci volno, pracující babičky daleko, děti ve věku 2, 4 a 6 let, nádherné jaro - čekající práce na zahradě, omezení veškerých koníčků, blížící se Velikonoce. Odepřela jsem si veškerý jarní úklid. Manžel je naštěstí velmi tolerantní, na rozdíl od jeho pracovní doby.

Při pokusu vytáhnout si učebnici, si děti přinesly svou knížku, takže ve dne se četly pohádky. Večer u učebnice do 10 minut pravidelně usínám. Týden před zkouškou odjíždějí děti na tři dny k babičce a dědovi a já se začínám učit. Bolí mě z toho záda, piji čaj na nervy, modlím se, jím čokoládu, dostávám menses a venku je tak krásné jaro. Zjišťuji, co je to ošetřovatelská diagnóza a děsím se toho, že ji budu vymýšlet poprvé v životě a rovnou „naostro“.

Poslední dva dny před zkouškou stojí za to. Děti dostaly virózu, zvrací 5krát za den. Pračka pere permanentně (oblečení, autopotahy, ložní prádlo…), nejmladší roste stolička + horečky. Nejstarší dcera do rána sedmkrát zvrací. Věříte, že jsem se na tu zkoušku už docela těšila? Zkoušených nás bylo pět sester (4 ženy a 1 muž - národnosti české, ruské a ukrajinské). Sympatická staniční sestra I. Toufarová každému představila pacienta, dostali jsme tiskopis sesterské dokumentace, zdravotní dokumentaci pacienta.

Vysvětlila průběh zkoušky, slovně nás uklidňovala. Při rozhovoru s pacientem (v mém případě to byl pán po angioplastice) jsme vyplnili sesterskou dokumentaci, pak jsme samostatně (bez pacienta) napsali jednodenní ošetřovatelský plán k jednotlivým ošetřovatelským dg. Nakonec jsme napsané přečetli před hodnotící komisí (vrchní a staniční sestra). To vše trvalo necelé tři hodiny (včetně čekání, než na každého přišla řada ke komisi). Samotný úkol + obhajoba celkem asi jednu hodinu.

Praktickou zkoušku jsem složila, přestože během posledních 6 let jsem ve zdravotnictví nepracovala. Kredity do celkového počtu 40 ještě dosbírám a doufám, že se změní zákon a všem ostatním sestrám na rodičovské dovolené ubude jeden velký stres. Mají ho doma při péči o vlastní, často nemocné děti dost. Osobně jsem na RD ošetřovala pacienty (vlastní děti) s opakovanou bronchitidou, laryngitidou, pharyngitidou, pneumonií, otitidou, febrilními křečemi, cystitidou, nefritidou, ekzémem, žaludečními i střevními infekcemi atd. V současné době se chystáme na adenotomii. Mám snad v oboru málo praxe?

Až jednou nastoupím znovu do zdravotnictví, nebudu znát nové názvy všech léků, vyšetřovací metody a léčebné postupy tak jako čerstvé absolventky bakalářského studia. Budu mít ale na rozdíl od nich navrch ve zvládání krizových situací, budu odolnější vůči stresu i bacilům a pozor! Hned tak nevyhořím žádným syndromem. Protože: zkuste se sedmkrát za noc probudit, převléct pozvracené dítě a ráno s úsměvem na rtech jít k praktické zkoušce na kardiokliniku! Přes to všechno při dotazu: „Co jste dělala posledních 6 let?“ odpovím skromně: „Byla jsem doma.“


O autorovi: Pavla Konečná(pa.konecna@volny.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?