Praktický slovník medicíny
Martin Vokurka, Jan Hugo a spol.
Maxdorf, Praha, 2000, šesté, rozšířené vydání, 490 stran, 11 000 hesel, barevná anatomická příloha, A5, ISBN: 80-85912-38-4, www.maxdorf.cz
Od 30. let u nás nebyl k dispozici výkladový slovník, který by srozumitelně seznamoval s lékařskou terminologií.
Svým pojetím, výběrem hesel a jejich důsledně srozumitelným zpracováním je slovník určen především veřejnosti. Nicméně, a možná právě přesto, slovník kupuje a používá řada lékařů. Nutno říct, že mezi více než 11 000 hesly najde lékař méně těch, které vůbec nezná, možná jen některá hesla týkající se nejmodernějších oblastí medicíny. Zcela jistě z oblasti imunologie a molekulární patologie. Slovník nabízí důkladné propracování souvislostí, propojení hesel odkazy. Kromě toho je velmi živým způsobem zpracována lékařská etymologie.
Na rozdíl od lékařské terminologie je zahrnuté chemické názvosloví kodifikováno, a tak se oficiální názvy chemických látek svým pravopisem často liší od tvarů obvyklých v medicíně. Slovník – v případě potřeby – uvádí chemické názvy explicitně na konci jednotlivých hesel, tak aby v základní struktuře nebyl narušen současný medicínský úzus a celkový duch slovníku.
Slovník je vybaven velmi přehledným seznam použitých zkratek s vysvětlením způsobu zkracování. Šesté vydání bylo revidováno a aktualizováno, aby zachytilo co nejvíce z dynamického rozvoje soudobé medicíny.
Pro každého praktikujícího lékaře je důležité vědět, do jaké míry jsou s lékařskými termíny, po vydání Praktického slovníku medicíny, obeznámeni jejich pacienti. Všechny zmíněné důvody činí slovník zajímavým jak pro lékaře, tak rovněž studenty lékařství a všechny další pracovníky ve zdravotnictví.
Nakladatelství Maxdorf patří poděkování za opakované vydání tak důležité publikace.
Zobrazení hlavy
Paranazální dutiny, lební baze a obličejová část
Bohumil Markalous, František Charvát a kol.
Maxdorf, edice Jesenius, Praha, 2000, první vydání, 417 stran, 11 kapitol, A4, ISBN: 80-85912-20-1, www.maxdorf.cz
Od konce šedesátých let nebylo publikováno souborné dílo o zobrazovacích metodách splanchnokrania. Zejména operační léčba narůstajícího počtu onemocnění dýchacích cest, sluchového a zrakového ústrojí, úrazů a nádorů hlavy je nemyslitelná bez vyšetřování zobrazovacími metodami. Některé nové operační přístupy (např. funkční endoskopická endonazální chirurgie) vznikly právě na jejich podkladě.
Předkládaná monografie je výsledkem spolupráce kolektivu autorů převážně z pražské Ústřední vojenské nemocnice a 3. LF UK Fakultní nemocnice Královské Vinohrady – chirurgů (otorinolaryngologa, neurochirurga, stomatochirurga a oftalmologa) s radiology. Je doplněna řadou anatomicko-topografických schémat od jednoho ze zakladatelů otorinolaryngologie, prof. MUDr. Ervína Černého, DrSc. Obsahuje rentgenovou a magnetickou rezonancí zobrazenou anatomii (obrazové části na sebe navazují a částečně se vhodně překrývají) a základní patologické stavy paranazálních dutin, lební baze a obličejové části hlavy, včetně indikací a porovnání zobrazovacích možností jednotlivých metod v korelaci s operačními nálezy. Dominantní obrazovou dokumentaci tvoří v každém případě snímky výpočetní tomografie a magnetické rezonance. Je uváděn přehled topografických anatomických vztahů, jednotlivých patologických jednotek a názvosloví operačních postupů. Převážná většina publi kovaných vyobrazení byla klinicky i operačně ověřena. Monografie vychází ze zkušeností s hodnocením asi 15 000 snímků výpočetní tomografie, magnetické rezonance a ostatních typů zobrazení. Bylo provedeno přes 1600 endoskopických endonazálních operací a téměř 2500 ostatních druhů chirurgických výkonů na splanchnokraniu i neurokraniu.
Použitá vyobrazení jsou heslovitě doplněna důležitými technickými údaji s popisy anatomie a patologie, klinickou diagnózou a případně operačním nálezem, včetně typu a výsledku výkonu.
Kolektiv lékařů z ÚVN má dnes k dispozici všechny modality diagnostického zobrazování, které otevírá „kouzelný“ svět virtuální reality. Na obrazovce tak lze barevně odlišit svaly od skeletu, oddělit z lebky orgány očnice, plánovat a simulovat různé typy operací, animovat objekty apod. Koncipování monografie se časově překrývá se stoletým výročím objevení paprsků X. Uvedená okolnost byla pro všechny autory inspirující, aby prakticky ukázali obrovský význam a pokrok diagnostického zobrazování a léčebných možností splanchnokrania.
Je pouze škoda, že tato excelentní publikace vychází se zpožděním. Bylo to jistě způsobeno i nemalými technickými nároky na kvalitu zpracování. Bohužel, některá technická data, literární údaje i část (menší) obrazové dokumentace tím již zastaraly.
Počin vydavatele je v každém případě nutno pochválit. Vzácná knížka pro široké mezioborové lékařské porozumění je zde. Nepochybně užitečná bude i jako doplňková literatura pro studující lékařství.
MUDr. Eugen Hinterbuchner