Podle dokumentu by vlády měly uznat dostupnost paliativní péče jako jedno ze základních lidských práv plynoucí z nároku na nejvyšší dosažitelnou úroveň tělesného a duševního zdraví. Stát by se tak mělo prostřednictvím zdravotní politiky, která vyslyší potřeby pacientů v terminálním stadiu, zajištěním základních léků včetně opioidních analgetik, vzděláním zdravotníků v paliativní péči a léčbě bolesti a integrací paliativní péče do zdravotnického systému země.
„Pokud pacienti čelí silným bolestem, může být neschopnost vlády zajistit paliativní péči hodnocena jako kruté, nelidské či ponižující zacházení. Paliativní péče umí účinně mírnit utrpení a předcházet mu, a to za relativně nízkých nákladů,“ apelují organizátoři charty, ke kterým patří vedle EAPC také Mezinárodní asociace pro paliativní péči (IAHPC), Světová aliance paliativní péče a Human rights watch (HRW). Upozorňují na fakt, že v řadě zemí je paliativní péče omezená nebo úplně nedostupná.
„Tento stav vede, obzvlášť v rozvojových zemích, ke zbytečnému utrpení milionů pacientů,“ uvádí charta. Kromě začlenění paliativní péče do systému zdravotní péče a zajištění dostupnosti nutných léků Pražská charta požaduje, aby právo na paliativní péči prosazovaly významné světové organizace, jakými jsou Rada Evropy, Světová zdravotnická organizace (WHO), Světové zdravotnické shromáždění (WHA), Světová lékařská asociace (WMA) a Mezinárodní rada sester (ICN).