Lidé se přesto nemusí bát, že by se pomoci v kritické situaci nedočkali. Deficit se vyrovnává přesčasy. Podle ředitele záchranné služby Zdeňka Schwarze je velmi obtížné vzniklou situaci, s níž se nepotýká jen pražská organizace, řešit.
„Je třeba zaujmout už při studiu medicíny, prezentovat naši činnost nebo neustále omílat, že práce u záchranky má svá kouzla,“ nastínil některé možnosti.
Přiznal, že zatím uchazeče nejvíc motivuje, že dostávají více peněz než od jiných zaměstnavatelů. V ostatních městech například využívají lékaře z nemocnic, kteří si tak mohou přivydělat.
Někdy ale nesplňují kvalifikaci nebo jim chybí atestace. „Touto cestou jít nechceme, radši volíme přesčasy kvalifikovaných pracovníků,“ ujistil Schwarz.
Zájemci z ciziny
Málo sil lze řešit i zaměstnáním lékařů z východu, ať Slovenska, nebo jiných zemí. V Praze podle Schwarze pracuje jedna slovenská lékařka. Ucházeli se i Rusové nebo Ukrajinci, jenže nesplnili kvalifikaci a potíže působila jazyková bariéra.
Schwarz vidí cestu i ve větším využití systému rendez-vous, kdy ze stanoviště vyjíždí k pacientům buď tzv. velké sanitky se zdravotní sestrou, nebo lékařská osobní auta a setkávájí se přímo na místě. Díky tomu může být ve směně devět doktorů, jinak by jich muselo pracovat jednou tolik.
Volá stále více lidí
Dispečink přijme ročně kolem 90 tisíc telefonátů. Číslo se neustále zvyšuje. Za pět let vzrostlo třikrát. Více než z poloviny sanitky zasahují u běžných interních chorob, tedy srdečních nebo neurologických příhod, dále traumatologických případů, které se stanou třeba při dopravních nehodách, v osmi procentech jedou k intoxikaci nebo sebevraždě.
Schwarz by byl rád, aby do budoucna získala záchranka vlastní budovu, kam by se vešlo veškeré technické zázemí. Zatím sídlí v pronajatých prostorách. Záchranáři by potřebovali větší dispečink, řediteli vadí způsob úhrady, protože zatím se musí dohadovat se zdravotními pojišťovnami.
Vlastní práci pak tvoří největší překážky: hustá doprava, opatření preferující MHD, neohleduplní řidiči, množství neidentifikovatelných houkající sanitek ve městě, špatné značení ulic, domů, zamčené domovní dveře kvůli zlodějům, neposkytování první pomoci, ačkoliv povinnost vyplývá ze zákona.
Samostatnou kapitolu tvoří opilci, bezdomovci a osoby z východního bloku a nevymahatelnost dluhů, které mají vůči záchranné službě. Pohledávky se vyšplhaly už na devět miliónů korun.
STATISTIKA PRAŽSKÉ ZÁCHRANKY: Pražská záchranky denně v průměru obdrží 920 tísňových volání uskuteční 260 výjezdů ošetří 220 lidí 10 osob předá na JIP/ARO pro porovnání - hasiči vyjíždějí za den zhruba 16-18x |
Lucie Fialová, Právo, 18.07.2003