IKEM provádí téměř 60 procent transplantací v Česku a řadí se mezi největší a nejvýkonnější transplantační centra Evropy.
„Někdy to je dobrý, někdy zase ne,“ řekl novinářům Pešta. I rok po operaci musí hodně odpočívat. Snaží se ale být aktivní, chodí na pravidelné procházky okolo domu. Bere také hodně léků, do nemocnice dochází na kontroly jednou až dvakrát za měsíc. Dodržuje přísnou dietu, například vůbec nesmí jíst uzeniny.
Peškovi zjistili lékaři před šesti lety cirhózu jater, kterou způsobilo autoimunitní onemocnění. Před třemi lety se jeho stav začal prudce zhoršovat, několikrát týdně musel do nemocnice kvůli odebíraní tekutiny, která se mu v důsledku nemoci ukládala v břiše. V posledním roce se jeho stav natolik zhoršil, že byl navržen jako kandidát transplantace jater. Ta samotná by ale Peštův stav nevyřešila, lékaři se tedy rozhodli pro transplantaci více orgánů.
Podle přednosty kliniky transplantační chirurgie Jiřího Froňka, který ojedinělý zákrok provedl, nastaly u Bartoloměje Pešty během roku po transplantaci lehké potíže - měl kýlu. „Některé imunosupresivní léky, které pan Pešta bere, zpomalují hojení, takže je velmi pravděpodobné, že to bylo kvůli této medikaci,“ řekl dnes přednosta novinářům.
Náklady na transplantaci několika orgánů současně, tzv.multiviscirální transplantaci, jsou podle ředitele IKEM Aleše Hermana vzhledem k náročnosti a složitosti zákroku relativně vysoké. „IKEM se na tento zákrok a spuštění programu transplantací tenkého střeva připravoval už několik let, proto se nám podařilo vyjednat s VZP spolufinancování,“ řekl.
Prvních pět milionů korun z nákladů na léčbu tak platí pojišťovna, vše nad tuto částku hradí IKEM ze svého rozpočtu. Peštova operace stála podle ředitele kolem čtyř milionů Kč. Kromě Pešty zatím lékaři transplantovali tenké střevo dvěma pacientům, jeden další je na čekací listině.