APLS, která vznikla v květnu letošního roku, ústy předsedy svého představenstva Daniela Horáka uvedla, že v srpnu letošního roku podala návrh na zrušení signálního výkonu, který považuje za prohru současného vedení ČLnK. „Místo regulačního poplatku 30 Kč máme dnes takzvaný signální výkon ve výši 12 Kč včetně DPH. Signální výkon zahrnuje výdej léčivého přípravku na recept, základní dispenzaci a související administraci – tedy de facto veškerou činnost lékárníka. Šéf ČLnK dnes tvrdí, že schválená podoba výkonu neodpovídá původní představě komory. To ale jen svědčí o nepřipravenosti vedení ČLnK při vyjednáváních o kompenzacích za regulační poplatek. Fakt, že vedení ČLnK dalo přednost politicky líbivému výkonu, znamenal vítězství nepřipravené varianty, která dnes blokuje debatu o skutečných výkonech lékárníka a poškozuje celý obor. Neúspěch ve vyjednáváních byl jedním z motivů k obnově někdejší APL a ustavení APLS, protože jde obecně o podmínky, za kterých jsou lékárny provozovány,“ uvedla APLS ve svém prohlášení.
Vinou marketingu
Prezident ČLnK Lubomír Chudoba k této výtce pro náš list uvedl, že do dnešního dne žádnou výzvu od APLS neobdržel. „Lékárnická komora samozřejmě zastupuje a hájí zájmy všech lékárníků bez ohledu na to, ve které lékárně pracují. Nemůže ale podporovat některé protichůdné zájmy obchodníků či manažerů, tedy nelékárníků. Pro ČLnK je prioritou rozvoj profese a vytváření podmínek pro poskytování co nejhodnotnější lékárenské péče. Ani představitelé jiných, vysoce kvalifikovaných a svobodných profesí, které mají ze zákona zřízenou svoji komoru, si nenechají vnucovat představy marketingových inženýrů,“ uvedl prezident Chudoba k postoji APLS. Zrušení regulačního poplatku a zavedení refundace formou signálního kódu nepovažuje za prohru komory. „Za jen částečnou kompenzaci mohou marketingové aktivity lékáren a lékárenských řetězců, které poplatek ‚odpouštěly‘. Nebýt ČLnK a Grémia majitelů lékáren, nemusely mít lékárny ani korunu. Zrušení signálního výkonu v příštím roce nepřichází v úvahu. To na poslední schůzi Výboru pro zdravotnictví PSP ČR prohlásil i ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. A zároveň potvrdil, že současná situace je výsledkem toho, že regulační poplatek začaly odpouštět lékárenské řetězce. Ministr před poslanci také uvedl, že pokud bude chtít lékárnám přidat, představuje si takový systém, v němž by nedostaly přidáno řetězce lékáren,“ uvedl prezident Chudoba a dodal, že ministr Němeček vidí možnost navýšení v degresivní sazbě hodnoty signálního výkonu v závislosti na počtu vydaných receptů lékárnami jednoho provozovatele. „Došlo by tak k významnému podpoření venkovských lékáren, museli bychom ale vyřešit měnící se skladbu pojištěnců. Jde o systém, pro který lze určitou inspiraci najít například v Irsku,“ vysvětlil prezident ČLnK.
Jsou OSL nečinná?
APLS také kritizuje fakt, že Okresní sdružení lékárníků (OSL) nemají ve 12 městech zvolené vedení. „Upozorňujeme na naprostou nečinnost současného vedení ČLnK, pokud jde o prosazování takových změn norem ČLnK, které by umožnily oživit paralyzovaná OSL, zejména ve velkých městech, a otevřít volby co nejširšímu spektru vlastních členů. Dosavadní přístup v nás nutně vyvolává dojem malé ochoty otevřít šanci pro vstup do vrcholných orgánů komory i jiným subjektům než majitelům lékáren a reprezentantům nemocničních lékáren. To přitom považujeme za nutnou podmínku k tomu, aby ČLnK jak vůči svým členům, tak navenek nabyla skutečně důvěryhodného postavení jako instituce zastupující zájmy všech segmentů napříč celým oborem,“ uvedla APLS.
Prezident Chudoba pro ZaM nepopřel, že některá OSL nejsou usnášeníschopná, jejich záměrnou „paralyzaci“ ale odmítá. Představenstvo ČLnK podle jeho slov situaci řeší. Delegáti minulého sjezdu například schválili návrh představenstva, díky němuž mohou OSL prodloužit termín, po který volby do OSL probíhají. „Připravili jsme také novelu samostatného zákona o ČLnK. Víme, že některá OSL vedení nemají. Ve sdruženích ale striktně dodržujeme zákonem stanovenou možnost usnášení jen v případě, že se dostaví nadpoloviční počet členů. Máme však cca 15 procent žen na mateřské dovolené a 10 procent lékárníků v důchodovém věku,“ uvedl Lubomír Chudoba a apeloval na zástupce řetězců, aby pomohli zvýšit motivaci svých zaměstnaných lékárníků k aktivní účasti na dění v okresních sdruženích lékárníků.