Taky nechápu, proč je na psychiatriích a v chráněném bydlení zakázaný pohlavní styk mezi pacienty a randění nebo hlazení. Nejsme nějací podlidé. Proč s námi jednáte jako s dětmi v mateřské školce?“ napsal ministerstvu zdravotnictví pacient Marek.
Shrnul tak nejen bolesti současného systému, ale také vytyčil směr, kterým se má ubírat jeho reforma. Ta by měla běžet od letoška do roku 2023 a instituce, které místy připomínají 19. století, má proměnit ve služby respektující potřeby pacientů. Součástí by měla být i změna pohledu na psychiatrii a její pacienty – právě proto už velká zařízení vypustila ze svého názvu slovo „léčebna“ a nahradila ho „nemocnicí“. Ta totiž nezní tak negativně.
Na duševní zdraví myslí i Národní strategie Zdraví 2020, kterou včera zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. „Měla by pokračovat snaha o přesun akutní péče z léčeben do psychiatrických oddělení, domácí péče a krizových center. Dosud se nepodařilo změnit strukturu sítě psychiatrických lůžek a komunitních služeb a nadále zůstává nevyjasněná otázka vztahů a financovaní mezi zdravotními a sociálními službami,“ shrnuje ministerstvo.
Na reformu, která má přijít na šest miliard korun, by měla přispět EU. V rámci Integrovaného regionálního operačního programu bychom tak mohli získat prostředky na vybudování třiceti center duševního zdraví, sedmi stovek lůžek specializované péče a 17 tisíc lůžek následné péče.