Při příležitosti Světového dne zdraví s mottem „Bezpečné potraviny dělá celá cesta z farmy na talíř“ to novinářům řekla ředitelka české kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) Alena Šteflová s tím, že bezpečnost musí být dodržena ve všech krocích řetězce od výroby potravin až po jejich konzumaci.
„V ČR se vyskytují tyto infekce v poměrně vysokém množství. V roce 2013 bylo zaznamenáno 45.548 případů střevních infekčních nákaz, o 3,5 procenta více než v roce předchozím. Hospitalizováno s nimi bylo 16.973 lidí, z nich 247 zemřelo, převážně šlo o seniory,“ doplnila česká data Jarmila Rážová z ministerstva zdravotnictví.
V EU je každoročně hlášeno 85.000 případů salmonelózy, náklady na léčení se šplhají ke třem miliardám eur (přes 82 miliard korun). Při epidemii krvácivých průjmů vyvolané bakterií escherichia coli v roce 2011 onemocněly v 16 zemích 4000 lidí, z nich 55 zemřelo. Ztráty pro farmáře a firmy dosáhly 1,3 miliardy dolarů (32,7 miliardy korun).
K nárůstu počtu případů podle Rážové přispívá porušování hygienických zásad, ať už v potravinářství a pohostinství, či doma, kde lidé s jedním vybavením zpracovávají syrové maso i zeleninu a špatně potraviny skladují.
Pro větší ochranu v profesionální síti posílilo Česko od letoška kontroly ve stravovacích provozech, kterých je přes 70.000. Vedle hygieniků je kontrolují také Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa. „Z hlediska spotřebitele je to dobře, protože kontroly mohou být četnější,“ ocenila Rážová.
Akutní potravinové choroby, označované jako otrava jídlem, vyvolávají bakterie salmonela, kampylobakter, stafylokok či escherichia coli.
Příznaky akutních otravy se mohou objevit od jedné hodiny do několika týdnů od požití, postiženého může trápit nevolnost, zvracení, průjem a křeče v žaludku. Většina lidí se uzdraví bez zásahu lékaře. Doporučuje se klid na lůžku a dostatečný příjem potravin, tedy ne hladovka.
Lidé s horečkou nad 38 stupňů Celsia a vážně dehydrovaní by měli vyhledat lékaře. Novorozence a malé děti by v každém případě měl prohlédnout lékař. Více ohroženi při otravě potravinami jsou senioři, děti a novorozenci, těhotné ženy s lidé s oslabenou imunitou.
WHO upozorňuje, že v globalizovaném světě je nutná pro zajištění bezpečnosti potravin spolupráce zdravotního sektoru, zemědělství, potravinového průmyslu, přepravy potravin, stravovacích zařízení, ale i samotných spotřebitelů.
Základem pro spotřebitele je dodržet pět klíčů k bezpečným potravinám. Jsou to čistota a správné mytí potravin, oddělování syrových a hotových potravin, dostatečná tepelná příprava, skladování v adekvátní teplotě a používání pitné vody a kvalitních surovin při kuchyňské přípravě.
Informace o zajištění bezpečnosti potravin v ČR jsou dostupné pro laiky i odbornou veřejnost na www.bezpecnostpotravin.cz a www.viscojis.cz.