Most - Před necelým rokem si lámala i zdravotnická zařízení hlavu, jak od začátku roku 2001 dostojí novele Zákoníku práce, hlavně v části dodržování povolení přesčasové práce ve výši 416 hodin, když do této doby vykazovala ročně i několikanásobek.
K opatřením musela sáhnout i mostecká nemocnice s poliklinikou jako celek, ale především pak jednotlivé primariáty. Už tehdy se ředitel Jiří Švec vyjádřil v tom smyslu, že nevěří stoprocentnímu naplnění zákona i při snaze o jeho dodržení.
„Jsou oddělení, kde se změnou organizace práce podařilo přizpůsobit ustanovením zákona. Jde třeba o oddělení ušní, nosní, krční či chirurgii. Druhou skupinou jsou oddělení, kde byl počet lékařů tak na hraně možností, do další skupiny oddělení se nám podařilo získat absolventy lékařských fakult, aby organizace práce mohla zákonu dostát, ale u dvou primaritátů se to zatím nepodařilo,“
uvedl včera se zkušeností uplynulých devíti měsíců roku ředitel Švec.
Domnívá se, že třeba u ORL oddělení pomohla i redukce pohotovostních služeb, ke které došlo od počátku května, a nemocnice nezaznamenala výraznější negativní odezvy ze strany veřejnosti, kromě té o změně nedostatečně informovaných Loun, které patří do spádové oblasti. Svoji roli v tomto případě sehráli také lékaři v prvním kontaktu s pacientem, kteří jsou schopni méně závažné problémy z oboru ušní, nosní, krční řešit.
„Naplnění Zákoníku práce u nás podmiňují zhruba tři základní faktory - organizační změny, mzdové prostředky a počet lékařů,“ shrnul problém ředitel a myslel při tom hlavně na dětské a gynekologické oddělení. Situaci se na ženském oddělení nepodařilo jednoznačně změnit ve prospěch dodržení zákona o přesčasové práci ani po přijetí dvou mladých lékařů po studiích. Nemocnice by v příštím roce chtěla pro oddělení přijmout ještě další dva absolventy vysoké školy.
„Je na primářích, aby si rozhodli o systému práce oddělení. Možnost organizačních změn je ale skutečně u každého z nich velmi specifická. Znamená to optimální počet lékařů hledat nejen ve vztahu k limitovaným mzdovým prostředkům, ale i ve vztahu k jejich vytíženosti v normální pracovní době, a to také není zanedbatelné kritérium,“ rozebíral problém Jiří Švec.
Pokud jde o doplnění počtu lékařů, už loni se v jednom z předpokládaných opatření počítalo s oslovením externích lékařů pro dobu pohotovostí na odděleních. Podařilo se to jen v jednotlivých případech, a to ještě u těch privátních lékařů, kteří do té doby stejně do nemocnice chodili sloužit či na odděleních měli své klinické dny.
„Právě gynekology a pediatry se nám nepodařilo moc oslovit,“ dodává ředitel. Lékaři s těmito specializacemi se většinou osamostatnili už třeba na počátku devadesátých let a po ta léta ze služeb na oddělení takříkajíc vypadli a dnes nemohou být podle vedení nemocnice plnohodnotnými náhradami nemocničních lékařů bez určitého zaškolení. Švec si myslí, že je to škoda i z pohledu jejich odbornosti, což si už někteří uvědomili a zájem sloužit projevili. Není však tak početný, aby se tím dala situace zmíněných oddělení jednoznačně a okamžitě vyřešit.
„Minulý týden jsme měli jednání v Praze. Jak vyplývá z celorepublikových zkušeností, nový zákon ohledně přesčasové práce se nedaří naplnit, či zatím spíše jen formálně,“ řekl závěrem ředitel mostecké nemocnice.
RŮŽENA MARTÍNKOVÁ, Deník Mostecka, 18.10.2001