Rozhodl, že i pohotovostní služby je nutné započítat do běžné pracovní doby.
Jeho verdikt bude pro Česko, stejně jako je pro všechny členské země unie, závazný. Neřídit se jím by pro zemi znamenalo prakticky jisté sankce.
České nemocnice: nereálný požadavek
Pro místní nemocnice je to nesplnitelný požadavek: Jejich provoz zajišťují dlouhé přesčasové služby, které často překračují i povolenou hranici osmi set šestnácti hodin ročně. Za část těchto služeb - takzvanou pohotovost - dostávají jen pětinový plat.
A když je lékaři odmítají sloužit, nemocnice musí výrazně omezit provoz. To dnes zažívají tři nemocnice na Vysočině.
V Německu znamenalo přijetí verdiktu soudu problémy, které tamní vláda zatím nedokázala vyřešit.
Po zrušení přesčasů nemocnice potřebují až o patnáct tisíc lékařů více, aby pokryly služby. To bude stát dvě miliardy eur na jejich platy.
V českých nemocnicích pracuje na šestnáct tisíc lékařů, od května jich však bude potřeba zaměstnat o čtvrtinu více.
| Šest tisíc nových lékařů znamená jen na platech zhruba tři a půl miliardy korun ročně navíc. |
„Dnes u nás pracuje tři sta lékařů, budeme však potřebovat sto dalších,“ míní personální ředitel Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Petr Mach. „V zemi ovšem není dost lékařů. Budeme se muset rozhlédnout po Slovensku a Ukrajině.“
Šest tisíc nových lékařů znamená jen na platech zhruba tři a půl miliardy korun ročně navíc. Ekonomové České lékařské komory ale tvrdí, že náklady budou ještě vyšší: až dvacet miliard. Nemocnice totiž musí zajistit novým lékařům i zázemí. Nebudou také moci platit nižší sazby za pohotovosti.
Milan Kubek, předseda Lékařského odborového klubu, tvrdí, že omezení přesčasů budou odbory tvrdě vyžadovat. Stejně hovoří i lékařská komora.
Předseda Asociace nemocnic Jan Burian chce už příští týden o problému jednat s ministryní zdravotnictví Marií Součkovou.
Petr Holub, Simona Holecová, Hospodářské noviny Simona Holecová, 12. 11. 2003