Ta předloni stála u počátku ojedinělého případu, kdy upozornila na předražené nákupy v nemocnicích na Ústecku. Po následném auditu ministerstva financí se aféře začala věnovat policie a také protikorupční orgán z Bruselu (OLAF). „Od té doby se moc nezměnilo,“ říká však Dernerová v rozhovoru HN.
HN: Lékaři často říkají, že nechtějí další peníze z rozpočtu, prý jdou najít v systému. Kde?
Těch míst, kde by šlo uspořit, bude víc. Jedním z nejviditelnějších jsou ale veřejné zakázky.
HN: Ty kritizujete dlouhodobě. O kolik peněz ročně zdravotnictví připraví?
Například v roce 2009, kdy si nemocnice v Česku pořídily přístroje za tři miliardy, to byla podle všech dokumentů, které jsem kdy měla k dispozici, miliarda. Obecně lze totiž říct, že se při nákupech přístrojů ceny předražují minimálně o třicet procent. To jsme viděli v Krajské zdravotní (firma zastřešující nemocnice v severních Čechách) i na řadě dalších míst.
HN: V čem přesně je chyba?
Jednoznačně v tom, že nemocnice nakupují přes zprostředkovatelské firmy, a to jim ceny prodražuje. Kdyby nakupovaly přímo, budou nižší o třetinu. Někdy je to ale předražené i o sto procent. Jako třeba v případě kyber nože, který kupovala ostravská fakultní nemocnice. Další miliony pak utíkají tím, že nemocnice stále více služeb poptávají jinde. Třeba vaření nebo praní prádla. Pak za to platí v podstatě dvakrát.
HN: Ministr chce, aby nemocnice daly nákupy na web. Pomůže to?
Ne, myslím, že ne. To, že někdo řekne, za kolik nakoupil, může být sice zajímavé, ale ten základní problém to neřeší. Dokud se nemocnice nerozhodnou, že začnou nakupovat přímo, tak se ztráty nesníží. Zakázky je potřeba sledovat od začátku do konce, ne až zpětně.
HN: Které z českých nemocnic už podobná opatření zavedly?
Myslím, že žádná. Jediný případ, kdy někdo něco koupil přímo, podle mě udělala karlovarská nemocnice. Šlo o CT zařízení. Samotnému obchodu ale předcházely urputné boje.
Celý článek si můžete přečíst na serveru iHNED.cz nebo ZDE.