Podle dat Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku (ÚZIS) bylo v roce 2015 hospitalizováno kvůli křečovým žilám 14.514 lidí, což bylo 4,8 procenta všech hospitalizací. Klasická operace v plné anestezii, při níž se poškozená žíla zaslepí a vytáhne, se provádí už více než 110 let. „Když se dobře indikuje a dobře provede, má dobré výsledky,“ řekl novinářům primář Ota Schütz při představení nové metody odstranění křečových žil. Základní operaci pojišťovny plně hradí. Pacient je v nemocnici obvykle několik dní, v pracovní neschopnosti pak tři až čtyři týdny.
Dalšími možnostmi jsou operace s pomocí lepidla, laseru nebo radiofrekvenční sondy, které poškozenou žílu uzavřou. Zůstane v těle a postupně se vstřebá. Polohu sondy v žíle lékař hlídá pomocí ultrazvuku. „Žíla se po zásahu laserem stahuje a poničí natolik, že tam vůbec neprochází krev a postupně se zcela vstřebá,“ vysvětlil. Ceny operací se pohybují kolem 15.000 až 30.000 korun za jednu nohu, cena za obě je pak nižší. Operace trvá řádově hodiny, pacient odchází domů po svých.
Metoda lepení žil se v Česku používá od letošního roku, zatím ji absolvovalo jen několik desítek pacientů. „Po kapkách se při vytahování katetru aplikuje lepidlo, pak se to musí přimáčknout, aby se žíla slepila,“ uvedl Schütz. Za jednu odoperovanou nohu pacient zaplatí 50.000 korun, za obě 60.000 korun. Operace trvá půl hodiny. Pacient může druhý den do práce.
Tyto operace, stejně jako laserové či radiofrekvenční, jsou často prováděny jako takzvaná jednodenní chirurgie, několik hodin po nich pacient odchází domů. Používá se při nich jen lokální umrtvení. „Není možnost očekávat, že zmizí všechny žilky hned. Ale to u žádné metody,“ dodal.
Tělo se podle Schütze s chybějící žílou vyrovná bez problémů. „Devadesát procent krve odchází hlubokým žilním systémem, deset procent povrchovým systémem. Pokud jsou křečové žíly, tak povrchový žilní systém je absolutně nefunkční,“ vysvětlil.
Po všech operacích musí pacienti nosit kompresní punčochy, které jsou spolu s léky dalšími metodami, jak se dají křečové žíly léčit. U menších žilek, takzvaných metliček, se využívá sklerotizace, tedy ošetření roztokem, který vede ke stažení cévy. Pojišťovny ji proplácí dvanáctkrát za rok.
Problémy křečových žil nejsou jen estetické. Ucpané žíly také bolí a hrozí záněty žil vedoucí až k emboliím a bércovým vředům. Ve věku nad 50 let se s křečovými žilami potýká asi polovina populace. Náchylnost ke křečovým žilám je dědičná, vliv má i těhotenství, dlouhé stání a sezení, po operacích se mohou vracet.
Vhodnou prevencí je pohyb. Když už člověk křečové žíly má, měl by se vyhnout sportům, které nohy zatěžují, jako vzpírání či jízda na koni. Naopak vhodné je plavání či jízda na kole.