Přibylo vrozených vad, ale jsou méně závažné

24. 8. 2001 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Novorozenců s nějakou vrozenou vadou v posledních dvou letech mírně přibylo. Loni jich podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky bylo dohromady 2965, což je vůbec nejvíce za posledních dvacet let. Porodnost přitom za tu dobu klesla takřka o polovinu – v roce 1980 se v zemi narodilo téměř 154 tisíc dětí, loni jich na svět přišlo jen zhruba 90 tisíc. Znamená to, že podíl dětí s vrozenými vadami se zvyšuje. To potvrzují i lékaři. Nijak je to však neznepokojuje…

Dětí s vrozenými vadami se rodí stále stejně, ačkoli porodnost již dvě desetiletí klesá. Lékaři však tvrdí, že není důvod se tím znepokojovat.

Praha – Novorozenců s nějakou vrozenou vadou v posledních dvou letech mírně přibylo. Loni jich podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky bylo dohromady 2965, což je vůbec nejvíce za posledních dvacet let. Porodnost přitom za tu dobu klesla takřka o polovinu – v roce 1980 se v zemi narodilo téměř 154 tisíc dětí, loni jich na svět přišlo jen zhruba 90 tisíc. Znamená to, že podíl dětí s vrozenými vadami se zvyšuje. To potvrzují i lékaři. Nijak je to však neznepokojuje. „Dětí s vývojovou vadou se rodí v posledních letech o něco více, ale jsou to vady méně závažné,“ uvedl Vladimír Gregor, primář oddělení lékařské genetiky pražské Thomayerovy nemocnice. Příkladem může být dědičný rozštěp patra – zatímco dříve měli lidé s ním problém najít partnera, dneska díky operaci není postižení takřka patrné, takže lidé bez problémů zakládají rodiny. Jejich děti však mají vyšší pravděpodobnost, že se narodí s rozštěpem. Gregor odmítl domněnku, že by za stoupajícím počtem dětí s vrozenými vadami bylo životní prostředí. Někteří lékaři to však připouštějí. Na internetových stránkách ostravské Fakultní nemocnice se problémem zabývala Hana Podešvová z oddělení intenzívní a resuscitační péče, které pečuje o děti předčasné narozené a děti s vadami, což spolu někdy souvisí. „Příčin, proč se rodí takto postižené děti, je více. Jsou to i ekologické vlivy, kam můžeme zařadit například znečištění ovzduší,“ uvedla lékařka. Genetik Gregor však jmenoval jinou příčinu. Zvyšující se počty dětí s vadami vysvětlil mimo jiné tím, že se sleduje větší spektrum vad než dříve a také že se mnohé, jako je třeba postižení ledvin, podaří zachytit hned po narození, zatímco dříve to mohlo trvat několik let. Výrazně podle lékařů ubylo dětí, které se rodí s nejtěžšími poškozeními, jako jsou třeba chybějící lebeční kosti a podobně. „S pokrokem medicíny se stále víc těhotenství s vrozenou vadou přerušuje“, uvedl pražský porodník Pavel Čepický.

RADKA WALLEROVÁ, Slovo, 24.8.2001

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?