Spolupráci APSS a krajů, zejména s ohledem na schopnost prosadit společnými silami významné změny, pochválil náměstek hejtmana Karlovarského kraje Miloslav Čermák, který vidí jako zásadní dluh v úhradách zdravotní péče v sociální oblasti.
Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková zdůraznila, že důležitou složkou nejen sociálních, ale i zdravotních služeb jsou kvalitní zaměstnanci a jejich adekvátní ohodnocení, což v ČR není na přijatelné úrovni. Odborový svaz se dle jejích slov snaží dlouhodobě situaci těchto zaměstnanců zlepšit, za významné považuje i zvýšení minimální mzdy, nicméně platovou tabulku státních zaměstnanců č. 1 považuje vyloženě za ostudnou.
Zaplacená kvalita
Ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Ladislav Průša se zaměřil na faktory ovlivňující výdaje na sociální služby, např. na kritéria pro stanovení míry závislosti, na strukturu uživatelů jednotlivých typů sociálních služeb z hlediska míry jejich závislosti, kritéria pro přiznávání dotací ze strany státu a zřizovatele či na přístup zdravotních pojišťoven k financování poskytované ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče. Jak uvedl, systém financování sociálních služeb není efektivní, chybí dlouhodobá jistota poskytovatelů sociálních služeb, paušální systém financování ošetřovatelské péče v pobytových zařízeních sociálních služeb a lepší odměňování sociálních pracovníků.
Morálka a standardy
Vize ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) na kongresu představil ředitel odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení David Pospíšil. Zdůraznil, že ministerstvo vyvíjí snahu o snížení administrativní zátěže, zlepšení kvality sociálních služeb a stabilizaci systému, přičemž se primárně zaměřuje na klienta.
Internista a gerontolog MUDr. Zdeněk Kalvach upozornil na situaci pečujících v České republice, jež se stále nezlepšila. Zároveň zdůraznil, že se v rámci sociálních služeb někdy příliš uplatňuje podřízenost standardům a pravidlům. Důležité je podle něj nadřadit hodnotový systém a morálku technikáliím, za což sklidil zasloužený potlesk publika.
Příjmová chudoba
Předseda Odborné komise pro důchodovou reformu a vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Martin Potůček si v v úvodu své přednášky na téma: Starobní důchod – opora ve stáří? odpověděl: „Jak pro koho.“ Zmínil nejčastější mýty o důchodovém systému, např. mýtus o „rozhazovačném sociálním státě“, o tom, že máme nejméně chudých důchodců v Evropě, že v budoucnosti nebudou prostředky na penze nebo že důchodová komise nepřinesla relevantní výsledky.
Jak dále vypočetl, průměrná výše starobního důchodu v roce 2015 činila 10 994 Kč (dosáhla na ni necelá polovina důchodců). Za posledních 20 let trojnásobně vzrostl počet důchodců, kteří si přivydělávají. Příjmovou chudobou bylo ohroženo 9,7 % obyvatel ČR, mezi starobními důchodci 7,4 %. Po zahrnutí důchodů bylo příjmovou chudobou ohroženo 20,2 % domácností starobních důchodců. Po zohlednění dalších sociálních dávek pak 11,5 %. V roce 2016 mělo v červnu uvaleno exekuci na důchod 84 699 důchodců.
Ocenění kvality
Na konferenci byly již tradičně uděleny Značky kvality v sociálních službách. Certifikáty oceněným – Spokojený domov, o. p. s., Mnichovo Hradiště, odbor pečovatelské služby Městské části Brno-Žabovřesky, Pečovatelská služba Města Dvůr Králové nad Labem, Domov seniorů Havířov, p. o. (středisko Helios), Domov pro seniory Bechyně a Centrum sociálních služeb pro seniory Pohoda Bruntál – předal prezident APSS Ing. Jiří Horecký.
Cenu APSS za dlouhodobý přínos sociálním službám letos obdržel profesor sociální politiky a českého sociálního práva a sociální správy Filozofické fakulty UK Praha Igor Tomeš, který se podílel na např. na reformě sociálního pojištění v Japonsku, Řecku či Súdánu a spolu s Jiřinou Šiklovou založil katedru sociální práce na UK v Praze. V letech 1992–2012 působil jako expert Světové banky a Evropského společenství na sociální reformy v Íránu, Kazachstánu, Gruzii, Izraeli či Makedonii.