Více než polovina respondentů, kteří odpovídali na otázky v rámci exkluzivního sociologického průzkumu společnosti Ipsos Tambor pro včerejší monotematický zdravotnický speciál Otázek Václava Moravce, se domnívá, že probíhající reforma českého zdravotnictví je příliš tvrdá.
Podle přibližně 31 procent dotázaných je reforma tvrdá a měla by být sociálně vstřícnější. Zhruba 22 procent účastníků šetření sice považuje reformu za tvrdou, ale uvědomují si, že stát musí šetřit. Stejné procento obyvatel, 22 procent, se k reformě staví skepticky a neočekává žádné reálné změny.
Necelá pětina dotázaných by oproti většině uvítala, kdyby byla reforma rozsáhlejší a radikálnější. Pro přibližně 6 procent respondentů nepředstavuje reforma zdravotnictví téma hodné zamyšlení.
Pro starší je tvrdá, mladé nezajímá
Podle analytičky společnosti IPSOS Tambor Lenky Šilerové by se za měkčí a sociálně vstřícnější reformu přimlouvaly více ženy a lidé nad 50 let věku. Za radikálnější a rozsáhlejší reformy by naopak zvedli ruku spíše muži.
„Co je zajímavé z hlediska věku, tak lidé do 30 let se o dopad reformy nějak zvlášť nezajímají, samozřejmě je to dáno tím, že je ještě tolik nezajímá jejich vlastní zdraví,“ uvedla ve včerejších Otázkách Václava Moravce Šilerová.
Klener: Pacienti si neuvědomují, co všechno dostávají zadarmo
Profesor Pavel Klener, který byl sám v letech 1989-1990 ministrem zdravotnictví, je toho názoru, že obavy z přílišných sociálních dopadů reformy jsou přehnané. „Já jsem měl příležitost pracovat v zahraničí, jednak ve Francii, jednak v Anglii a nikde není zdravotnictví zadarmo. Proto v době, kdy jsem byl ministrem, jsem už v březnu 1990 navrhoval platbu za pohotovost 30 korun nebo 50 korun, což bylo tehdy víc než dneska těch 90. Prostě na zdravotnictví si člověk přispívat musí,“ argumentoval Klener.
Podle Klenera je požadavek na vyšší spoluúčast pacientů zcela legitimní. „Když půjdete do restaurace a získáte oběd za 50 nebo 70 korun, tak je to velice laciné, ale v nemocnici ten pacient má nejen oběd, má snídani i večeři, má tam teplo, má tam čisté povlečení,“ obhajoval profesor stokorunový poplatek za tzv. hotelové služby v nemocnici.
„V České republice je vlastně spoluúčast procentuálně nižší než v západních státech a já vám mohu říct, že jsem se setkal s několika pacienty, kteří začali svou léčbu v některém ze západních států a byli překvapeni, jak kvalitní léčbu dostali u nás. A já to mohu ze svého oboru potvrdit, protože to, co dostane pacient s hematologickou malignitou v České republice, to v mnohých západních státech skutečně nedostane. A přitom je to hrazeno pojišťovnou, ale pacienti si to neuvědomují a média o tom málo informují,“ postěžoval si Klener.
Pafko: Začít reformu poplatky je nešťastné
Profesor Pavel Pafko se naopak domnívá, že poplatky nejsou tím správným prvním krokem v reformě českého zdravotnictví.
„Minulost nás o tom poučila. Politické dopady 30 korun smetly v komunálních volbách, jak víme, všechny hejtmany,“ varoval Pafko reformátory. Pafko je toho názoru, že je třeba myslet i na navýšení plateb za státní pojištěnce.
„My dáváme přibližně 7,1 procent hrubého domácího produktu na zdravotnictví, zatímco země, jejichž zdravotní péči sledujeme, to znamená země na západ od nás dávají daleko víc. Jenom pro zajímavost, v České republice se dává tak asi 1200 až 1300 dolarů na hlavu na zdravotní péči a na rok a Rakousko dává prakticky dvakrát tolik,“ srovnal Pafko situaci u nás a v Rakousku, kde získal řadu profesních zkušeností.
Zdravotnictví děravé jak cedník
Místopředseda ČSSD Michal Hašek kritizuje postup vlády a ministerstva zdravotnictví, které se podle něj mělo od začátku zaměřit především na identifikaci míst, kudy ze zdravotnictví zbytečně odtékají finance, a společně s opozicí zapracovat na jejich eliminaci.
„Všichni se určitě shodneme na tom, že zdravotnictví je děravé jak cedník. Libovolné množství peněz, které do něj nalijeme, jím proteče. Otázkou je, kolik se použije na efektivní léčbu pacientů a kolik skončí jinde,“ popsal Hašek problém, jehož řešením mělo ministerstvo podle opozice reformu začít.
S tímto postupem by se ztotožňoval i Pafko, který by rozdělil korupci ve zdravotnictví do dvou skupin, resp. pater. „Jednak jsou to takové ty flašky whisky pod pláštěm, nebo obálka s pěti tisícikorunami, ale to jsou směšné korupční prostředky. My musíme počítat s tím, že tady v různých výběrových řízeních, stavebních úpravách a tak dále mizí deset až patnáct procent, to je nějakých přibližně 25 miliard, a to je to horní patro korupce, které je třeba podvázat,“ vysvětlil Pafko a ocenil ministra Hegera za krok, který by měl vést k tomu, že o velkých nákupech bude v budoucnosti rozhodovat ministerstvo.
„To je protikorupční krok, který je třeba. Přeci nemáme žádné prokorupční zákony. Máme protikorupční zákony a není pravda, že tady není právní prostředí, jenom se nevyužívá. A když se podaří těch 10 procent vygumovat, no, tak to bude hned jiná práce,“ zasnil se profesor.