Z redakční pošty
Případ Terezka ve své nejkrutější podobě poukazuje na základní skutečnost: že totiž alkohol je hlavní spouštěcí „psychotropní“ látkou pro větší část násilných trestných činů, zvl. pak činů závažného ublížení na těle, znásilnění, zabití ivraždy. Je neuvěřitelné, nakolik shovívavě se společnost a veřejné orgány stavějí k alkoholu: bez sebemenšího přehánění lze říci, že reklama a společenské vnímání konzumaci alkoholu glorifikují, ministerstvo financí ji pak nepřímo - vedeno daňovou vidinou - podporuje. Z ministerstva zdravotnictví by měly zaznít - a jaksi nezaznívají - nesmírně varovná sdělení. že jistě přinejmenším třetina pacientů v psychiatrických léčebnách má jako hlavní faktor svého stavu alkohol (týká se všech, nejen protialkoholických oddělení), že vysoké procento pacientů s těžkým postižením spoluzaviněným (či převážně zaviněným) chronickým užíváním alkoholu zaplňuje i mnohá další oddělení každé české nemocnice. Opakovaná léčení, pracovní neschopnosti, dávky v alkoholem zaviněné nezaměstnanosti, sociální dávky a invalidní důchody u osob, jejichž zdraví bylo dlouhodobě poškozováno alkoholem, dosahují enormních rozměrů mnoha miliard korun ročně: k těmto výdajům připojme ještě výdaje policie, orgánů vyšetřování, soudních a vězeňských. Z etického hlediska je zřejmé, že ničím nekontrolovaná reklama a glorifikace alkoholu (bez jediného varování) je hluboce nemravná. Nemravný a slabozraký je postoj zákonodárců, „lidí veřejných“ a zástupců médií. Tito všichni by měli docházet na povinné exkurse na místa automobilových havárií, do záchytných stanic, psychiatrických léčeben, neurologických oddělení, oddělení pro děti, jejichž mozky jsou doživotně postižené proto, že matky v těhotenství pily. Alkoholově závislých v této republice máme jistě dobře přes sto tisíc mužů a žen: alkohol - při jeho nemírné konzumaci - zcela prostě nadále zůstává naší nejzhoubnější a „nejdražší“ drogou.
MUDr. MARTIN TUČEK, Právo, 4.4.2002