Oddělené ošetřovatelství bylo na novorozeneckých odděleních dlouhou dobu (zhruba od začátku padesátých let až do začátku osmdesátých let) preferovaným způsobem hospitalizace. Lékaři uváděli, že jeho výhodou je lepší zdravotní a epidemiologické zabezpečení dětí. Citový vývoj dítěte se nebral v potaz.
Rooming
Výhoda roomingu spočívá především v tom, že matka a novorozenec jsou v trvalém kontaktu. Kontakt musí být volný, bez stresu, především ze strany matky. A zde je velmi důležitá psychická podpora sestry. Neklid se přenáší na matku i dítě a pak rooming (bez aktivního zásahu zdravotnického personálu) může dokonce vadit. Práce v roomingu systému je pro sestru náročnější, než když na oddělení není zaveden.
Specifika rooming systému na jednotlivých odděleních dětské kliniky
Rooming-in systém se začal postupně prosazovat od roku 1983 i u nás, na oddělení fyziologických novorozenců, a to nejprve 2 lůžky a později 10 lůžky. Od září roku 1983 již fungoval komplexně pro celé oddělení. Tato podstatná změna v práci sester samozřejmě narážela na mnoho úskalí i překážek vzhledem k tehdejšímu obrovskému počtu dětí, velké rozloze našeho pracoviště a na nedostatek zkušeností. Problémem bylo také nevyhovující uspořádání pokojů i jejich nedostatečné vybavení. Postupem času se vytvořily příznivé podmínky, které umožnily trvalý pobyt matkám s dětmi, a též podstatně stoupl počet dětí kojených. Nastalo zkvalitnění celkové péče o matku i dítě.
Mamince je umožněno přiložit dítě k prsu již na porodním sále, porozumět jeho projevům, kojit vždy, když projeví zájem, což následně pozitivně podporuje laktaci. Pod dohledem a individuálním vedením dětské sestry se naučí s dítětem manipulovat, ošetřovat je, získá cenné zkušenosti a dovednosti, které podpoří její sebedůvěru ve schopnost kojit a odvahu, že správně zvládne péči o potomka i doma. Rovněž dítě se zvolna adaptuje v úplně novém prostředí.
Šestinedělí
Základním specifikem je šestinedělí, v němž se organizmus ženy po fyzické i psychické stránce pomalu navrací do stavu před otěhotněním. Ženy – šestinedělky jsou vystaveny velkým psychickým zátěžím spojeným nejen s probíhajícími hormonálními procesy v organizmu, ale i s novou rolí maminky.
Častými rysy šestinedělí bývají:
- Celková vyčerpanost, únava, často podtržená anemií, sklon k depresím.
- Dlouhodobý nedostatek spánku.
- Tělo se mění: děloha se stahuje, začíná se kojit, hojí se vagína i šev na hrázi nebo operační rána po porodu s. c.
- Hrozí záněty dělohy, prsu, krvácení, horečky, infekce.
- Další vypětí a námahu představuje kojení (jeho rytmus, poranění bradavky, bolesti či tlak v prsou způsobený otokem, retencí mléka, miminko má potíže s přisáváním k prsu nebo s intenzitou pití).
- Starosti spojené s novou rolí maminky.
- Časné je i vyčerpání z opakovaných návštěv, které jsou umožněny denně od 7. – 19. hodin.
- Obavy, zda je dítě zdravé, jestli bude náležitě prospívat.
Úkoly dětské sestry
Toto vše klade obrovské nároky nejen na matku, ale i na přístup ošetřujícího personálu, a to především dětské sestry, která figuruje nejen v péči o novorozence, ale i ve spolupráci se ženskou sestrou, řeší i problémy s nastupující laktací. Za 6 hodin po porodu smí rodička vstát (pod dozorem) z lůžka a má možnost vzít si dítě do péče. Pokud se ovšem ještě necítí dobře, nebo dokonce její zdravotní stav to nedovoluje, zůstává dítě i nadále na observaci v péči dětské sestry.
Individuální přístup vyžadují zvláště ženy po klešťovém porodu, po porodu KP, matky dvojčat. Po císařském řezu (obvykle za 48 hodin po porodu) se nosí nejprve zpravidla v 3hodinovém intervalu děti ke kojení, další den maminka trénuje i přebalování a individuálně přikládá‚ k prsu a večer opět převezme dítě do péče dětská sestra.
Následující den může dítě zůstat již zcela v péči matky. Vždy po dohodě s maminkou, jsou-li obtíže ať již ze strany rodičky či dítěte, je možné miminko uložit dočasně na izolaci – zpět do ošetřování dětské sestry.
Preferujeme samozřejmě přístup, což maminky vítají, odcházejí domů edukované, a doufáme, že co nejvíce spokojené.
Nedonošené děti a patologičtí novorozenci
Zcela odlišná situace nastává u nedonošených dětí či patologických novorozenců, kdy je matka přijímána na oddělení minimálně po týdnu po porodu, převážně však ještě později (někdy i po šestinedělí). V té době se cítí celkově vyrovnanější, odpočatější, porodní poranění jsou téměř zahojena. Maminka obvykle nejprve jen odstříkává mléko, jelikož děťátko se často zpočátku sonduje, později se pomalu učí se sestrou kojit, přebalovat, dokrmovat lžičkou, savičkou, zručně a šetrně zacházet s miminkem. Také jsou k nám přijímány matky na zaučení před odchodem domů, a to zejména v případech, kdy ošetřování dítěte vyžaduje speciální znalosti techniky, dovednosti či následnou rehabilitaci.
Vzhledem k tomu, že tyto děti většinou prospívají po pomalejších krůčcích, setrvávají zde maminky často podstatně delší dobu nežli týden. Ošetřují své maličké v civilním oblečení, jsou jim umožněny návštěvy až na pokoj, smějí odejít na propustku. Je ideální, když lze matce s dítětem zajistit soukromí v samostatném boxu.
Oddělení kojenců
Neméně specifická je práce sester na oddělení kojenců. Dítě buď náhle onemocní a podle momentálních možností je přijato společně s matkou, nebo po předchozí domluvě je objednáno na plánované vyšetření či lékařský zákrok.
Rooming-in je v současnosti praktikován na 5 pokojích. Moderní pokoje jsou vybaveny telefonem, válendou pro matku, postýlkou pro dítě, vaničkou na koupání, váhou, skříňkou s pomůckami na koupání, plenami a čistým prádlem, telefonem. Na herně jsou hračky pro kojence a batolata a televize pro matky. V kuchyňce, kde se stravují, mají k dispozici kompletní zařízení. Návštěvy (včetně dětí) mohou vkročit i na box, civilní oblečení nosí nejen matka, ale i nemocné dítě. Příjemné prostředí připomíná spíše hotelové ubytování. Existuje i možnost odejít na propustku domů i s dítětem, pokud to zdravotní stav umožní. Maminka je krmí, přebaluje, koupe, podle zdravotního stavu s ním chodí ven na procházku. Může také asistovat sestře při odběrech biologického materiálu, při vybraných vyšetřeních, výkonech. Spolupracuje při různých procedurách – např. s dítětem inhaluje, ošetřuje kůži, podává i některé léky.
Při hospitalizaci nemocných dětí systém rooming-in umožňuje malému pacientovi lépe a rychleji zvládnout pobyt v nemocničním prostředí a napomáhá i k jeho rychlejší rekonvalescenci.
Závěrem bych se vrátila na novorozenecké oddělení. Souhrnně lze říci, že teoretické znalosti, které matky získají v kurzech přípravy k porodu a k péči o novorozence, mohou prakticky uplatnit v praxi jedině s každodenní pomocí zkušené dětské sestry. Z pohledu zdravotníků došlo k výraznému vzestupu počtu výhradně kojených dětí při propuštění z porodnice, ale i v dalších měsících po narození, ubylo nozokomiálních infekcí. Maminky odcházejí domů z porodnice s tím, že se naučily porozumět svému dítěti a vztah, který se mezi nimi vytvořil, nemůže nikdo nahradit ani přerušit po celý zbytek života.
Fota archív oddělení
