Privatizace okresních nemocnic, které od Nového roku přešly i s dluhy na kraje, může skončit krachem. Stát se jich totiž obratně zbavil a černého Petra mají krajská zastupitelstva. Jak změní nemocnice, aby se ze zadlužených staly prosperující? Co se všechno přitom může stát?
„Zkrachují, rozpadnou se. Kraje je chtějí změnit na akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. To povede k jejich rozkradení. Zdravotnictví hrozí jeden z největších tunelů v této zemi,“ soudí Milan Kubek, předseda Lékařského odborového klubu.
Jemu oponuje Evžen Tošenovský , předseda Asociace krajů a hejtman Severomoravského kraje: „To je nesmysl.“ Připouští však, že „nemocnice se musejí chovat jako podniky“. Do diskuse vstupuje i ministryně zdravotnictví Marie Součková: „Některé nemocnice hospodaří s vyrovnaným rozpočtem, některé jsou na tom opravdu velmi špatně. Dohodli jsme se s hejtmany, že budeme hledat cesty k nápravě.“
Odbory varují
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, který je konkurentem LOK, má v privatizaci nemocnic s LOK stejný názor. Obává se, že kraje převedou nemocnice z příspěvkových organizací na obchodní společnosti nebo obecně prospěšné společnosti a ohrozí tak kvalitu zdravotní péče a její dostupnost.
„Pokud by nemocnice byly zprivatizované, nespadaly by do přímé působnosti krajských zastupitelstev, protože by je řídily orgány obchodních a obecně prospěšných společností. Kraje by se tak zbavily zodpovědnosti za jejich hospodaření včetně dluhů,“ soudí předseda Jiří Schlanger.
Dodává, že v důsledku toho by mohly být uplatňovány jiné zájmy než zájmy kraje, jeho občanů a zhoršila by se i možnost kontroly. Snížil by se prý i plat zdravotníků a „nelze vyloučit, že sebrané peníze zaměstnancům si rozdělí lidé zasedající ve správních radách nově vzniklých společností“.
Jeho odborový konkurent Milan Kubek dodal, že v zákoně sice je, že při privatizaci musí deset let ve zdravotnickém zařízení být zachována zdravotní péče. „Neříká se ale, jaká péče a v jakém rozsahu. A to právě může znamenat, že nemocnice se změní třeba v lukrativní sanatorium, kde budou ženám zvětšovat prsa a přitom liteře zákona dostojí,“ řekl Kubek.
LOK navrhuje, aby poslanci rychle přijali novelu zákona, v níž se jasně stanoví, že současné okresní nemocnice musejí po dobu deseti let zachovat rozsah svých služeb a ministerstvo zdravotnictví musí souhlasit s privatizací nemocnice na společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti,“ řekl Kubek.
„Když se tak nestane, je jenom krůček k tomu, aby se rozdělily na lukrativní část, která bude vydělávat, ale nebude pro lidi zase až tolik potřebná, a na část, která sice pro lidi potřebná bude, ale bude nevýdělečná, a proto zanikne. To jsou například lůžkové části,“ řekl Kubek. Odborářským předákům oponuje poslanec ODS Milan Cabrnoch .
„Když se nemocnice z příspěvkové organizace stane akciovkou, nemusí být přece hned rozkradena. Naopak, může hospodařit lépe. Změna je na místě. Musí se chovat hospodárně a už nebude moci natahovat ruku ke státu v případě jakýchkoli problémů,“ tvrdí Cabrnoch. Dodává, že hospodárně znamená hospodárně se chovat k penězům, které jsme dali na zdravotní pojištění. „Už nebudou moci si dovolit zaseknout takové sekery.“
Tlustá čára
Součková s hejtmany udělali minulý týden tlustou čáru za hospodařením nemocnic. „Neznamená to oddlužení nemocnic, ale přesnou zprávu o tom, v jakém ekonomickém stavu jsme je převzali,“ tvrdí hejtman Tošenovský. Dodává, že je to proto, aby se třeba za rok, až se hejtmani budou bavit s ministerstvem zdravotnictví, nestalo, „že nám řeknou, že jich se to netýká, že je to náš problém“.
Karlovarský kraj hodlá dluhy nemocnic vymáhat na státu soudní cestou. Ve Středočeském a Plzeňském kraji byli odvoláni ředitelé všech zadlužených nemocnic. Jinde kontrolují hospodaření. Zkrátka, v nemocnicích to nyní vře.
Pacient se bát nemusí
Pacienti se ale zatím rychlých změn bát nemusejí. Nemocnice dál budou léčit. Dojde však v nich během tohoto roku k velkým změnám. Kde je v okrese víc nemocnic, zřejmě si mezi sebou rozdělí péči tak, že pouze v jedné z nich bude například gynekologie a porodnice a v dalších jiné specializace.
To samozřejmě pacientům na jedné straně může zhoršit dostupnost péče, na druhé ale zvýšit její kvalitu, protože pracoviště s více stejnými zákroky má i větší zkušenosti s jejich léčením a dokáže lépe předvídat možné komplikace.
Na druhé straně je jisté, že některé nemocnice mohou i zaniknout a ve všech dojde ke snížení počtu lůžek. 22 000 akutních lůžek se změní na lůžka následné péče a téměř 2000 lůžek se má zrušit bez náhrady. Kraje samy mají rozhodnout, kolik lůžek budou potřebovat.
VÁCLAV PERGL, Právo, 21.1.2003